Krásně jsi se vypsala z pocitů...brak to rozhodně není...;)

Líbí se mi že píšeš na jiné téma než všichni ostatní...;)...

Psané s citem...pěkné;)

Svět je jeden velký blázinec...;)...ještě že tak...
spíš než psychopatů se bojím "normálních lidí"...

Vždycky jsem věřila, že si nějakým způsobem osud vybereme sami...i s překážkami a nástrahami...já jsem se asi musela před tím vybírání zbláznit...:-D...

Doufám, že ten led kolem petláhve brzy roztaje, i když vím...že o odpadky dnešní společnost nestojí...tak asi skončí v nějakém kontejneru...chuděra :-D

Je krásně něžná...;) vzpomněla jsem si na člověka, který tu se mnou právě není...až mi z toho začalo být smutno...
ale báseň je moc pěkná...

Cítím z ní tu sílu okamžiku...;)

Má pěkný rytmus...líbí se mi i jak zvláštně střídáš stejné rýmy;)...

hodně síly v novém roce milý Eriene...osud umí být tragikomický...ale rozdal nám nové karty...a máš šanci nad ním letos vyhrát;)

Možná že jsou složití, ale nejsou záhadní...
i když ženy tráví hodně času povídáním o mužích...to je fakt;)

Vzpomněla jsem si jak můj malý bratranec v dlaních rozmačkal motýla...děti jsou tak něžné...tak kruté...
Z tvé básně mám podobný pocit...
má hodně silnou atmosféru...kterou poslední sloka trošku utíná...
ale i tak je to velice povedené dílko;)

Tohle si zaslouží obdiv...;) až se tam v červnu podívám...zavřu oči...vzpomenu si na tvou básničku...a uvidím Paříž i bez očí...;)

Povzbuzující báseň, vzpomněla jsem si jak jsme se s Kylem za Tarokou stavili na vánočním trhu v Brně...;)...taky jsme ji pořádně objali...ty jsi ji objal touto básničkou...;) krásné...moc...

Nesmíme zapomínat...je v nás hloboko zakořeněná, i když si to mnozí neuvědomujeme...;)
Báseň je velmi pěkná...;)

Nikdy jsem nebyla dobrým teoretikem...:-D...ale dokážu básně "vnímat";)
tahle je moc pěkná...
někdy si lidé vyměňují prsteny, někdy náramky, jindy srdce...prostě je v tom veliká symbolika vzájemnosti...;)

Už jsem ji četla na literu...jé prostě parádní...;)

Realita bolí...růžové brýle se neprodávají na chodnících...zůstaň prostě taková jaká jsi...;)
ve své básni máš krásná místa např. "svým sopránovým hlasem oblečeným v jeho notách" to je moc krásná metafora;)...
ale občas mi přijde, že na sebe jednotlivé sloky moc nenavazují...to bude asi tím jak si hraješ s první a třetí osobou...;)
a ještě drobnost : ve dvou řádcích za sebou máš sníh a nenasněžilo...dalo by se to nahradit třeba slovem nenapadl...
byla jsem trošku zklamaná tím otřepanějším zakončením...ale myslím si, že má báseň velký potenciá / proto jsem ti psala tenhle dlouhý komentář/...ještě si trošku pohrát a bude to na výbornou;) *

Nádherná myšlenka, pěkně napsaná...;)

Opět krásná...v klasické milostné poezii prostě kouzlíš...;)