![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Našla ses brzo, já se kdysi zapomněla u očí pro změnu modrých a do dneška bych pro slzu nešla daleko :)


Severak: Není to Valmez, ale Velmez :) Kdoby věřil, že už je to šest let...


LadyLoba: asi překlep z automatickýho psaní, rovnou a bez úprav...opravím, dík ;)


Nevím co napsat, slunečnice, je to tak čisté, že je škoda slov při tom jiskření! :)


LadyLoba: Jde o monolog, tichá dohoda o početí. Něco, co si člověk nemůže vynutit. Těším se až ji budu moci někde přednést, třeba pak bude více přístupná :)


black.heart: Ona je realita mnohem prozaičtější, starosti přerostou hlavu a ze srdce najednou vyroste báseň...:)


estetickalasicka: a odkud jsi? já bych se možná ani nedivila, kdyby ten sníh začal padat :D


Je to spíš lyrická próza než báseň, takový záznam. Atmosféra mě oslovuje. Jinak si oprav chyby - lavička jež (ne jenž) a pak větvích (ne větvých).


Už se těším na podzim, to začne jeho sezóna. Ale všeho moc škodí, to je pravda...


ioreth: Jsem ráda, že tě oslovila a něco sis v ní našla, jak už jsem psala Janči, sama často nacházím sebereflexi až několik dní potom, co ji napíšu...:)


prostějanek: Jani, někdy se až sama divím, kolik toho v básni nakonec na sebe najdu...:)


taron: Děkuju taron, ještě mi ten název nějak nevyskočil v mysli, srdci a uchu! :)


Nejlepší je to dostat ze sebe a nechat to plavat, já s tím taky často bojuju, je toho už tolik...ty dvě poslední strofy jsou perfektní, rázné a jasné! :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX