Je to skvělé. Ty rýmy jsou tam sice spíš jako na překážku, bez nich by to možná bylo opravdovější. Ale to téma nemá chybu. Jsi budoucí velký talent, víš to?

Měls to pojmenovat slast strast

zajímavé

No, mít nůžky ustřihl bych ten začátek (páč jsem nepřítel rýmů) a podlepil jímtu druhou část, která má říz. Ovšem puerovoj otázka bude směřovat na obrázek pod dílem: to je fotka z netu, nebo je to tvůj výtvor? A nemáš ji někde ve větším rozlišení nebo měřítku, asi bych podle ní namaloval větší obraz.

...jakož i my odpouštíme našim básníkům. Uvrhni nás v pokušení a ámen. Věříš, kolego, že je v tvých básních ukryt ďábel sám? Dnes vězní Lucifer křehkou Chloé mezi řádky, ale otročit mu bude i zítra! Ach Bože můj i zítra! I zítra bude den.... ještě že mám zítra večer bowling (teda pokud se Ók zkrzevá tu kalamitu dostane domů.)

A já bych to zas nezprůhledňoval, protože by to upadlo do průměru, kterému by rozumněl kdejaký plebs. Je to jako s kávou: slabou instantní téměř vodu pijí jen nenároční, kterým o kvalitu nejde. Sám si urči pro jaké publikum píšeš. Ale nepřizpůsobuj se. Neměň styl jen proto, že mu někdo nerozumí. Ztratil bys umělecký charakter a sklouznul k popkultuře a to je peklo a ne ráj. Být oblíbený a čtený, neznamená nutně být kvalitní.

Bacha na přechodníky. Pomalu začínám hledat psance, kteří umějí psát s přechodníky.

Je to sice infantilní až hrůza.....ale je to tak kouzelně roztomilé! Puero má rád nehrotící básně, které jdou nenásilně od svého začátku do svého konce. (Chtěl bych být plyšovým medvídkem, mít místo očí dva knoflíky a být vždycky poruce)

Dobrý, ta první je lepší.

Věru, poloabsolutní typ Polynéského rýmu! Byl jsem slepý.

No ty rýmy ovšem nijak originální nejsou. Ani nevím o čem ta básnička vlastně je. Čeho se ta proměná má týkat. Jak se jako ten život má měnit z čeho v co?

Heroin je dobrý lék proti kašli a nachlazení. Léčí záduchu a tuberu.

11 z desíti dealerů doporučují.

Pěkná básnička. Zas o něčem jiném, než se tu furt píše.

Ach ty věčně inspirativní samoty, kde je člověk sám jen se svou fantazií. Už aby slezl sníh, vrátím se metelescum blesku do té své podoben tomu ševci z Pyšné princezny za hranice téhle příliš těsné země. Pěkné.

Ten konec je nějakou parafrází na Kanta? (hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon ve mně?)

Rytmicky je to perfektní. Hezky se ta melodie houpe a pasuje řádek na řádek.

Ten polibek je sice rozebrán a pečlivě popsán ale tím podle mě dost ztrácí na vášnivosti a stává se spíše technickou příručkou ve které se láska ztráci v popisnosti.

Nicméně se mi to celkem líbilo. Celkem.

jéé :-(

kdéépáák, já bych zatloukal. Nikdy by se nikdo moje poklesky nedozvěděl, ale nevím, zda bych měl výčitky. Předně bych asi ani nebyl nevěrný.

asi ano, ale tak se nedozví, jestli by pro ni neměl On pochopení.

Hezké je to. Ten On z toho příběhu se to dozví, nebo ne? Ona si může nést výčitku, ale zasvětího někdy do své výčitky? Má odvahu nést tu tíhu bez odpuštění? Nebo ho zkrátka nedokáže ranit pravdou?

Povedené dílo. Zase.

....natrefil jsem tady na málo se vyskytující slovo vískat. Vískat ve vlasech. (Na tohle slovo mám kontrovérzní vzpomínky.) Otevřels nevědomky zašlou vzpomínku na veliké puerovo tajemství.

je to umění

......ta nahrávka je geniální i po čtyřech letech. A zatím tuším nikdo jiný s něčím podobným nepřišel.