přidáno 28.03.2012
hodnoceno 4
čteno 956(13)
posláno 0
Má malá krásko, uvnitř schovaná,
ty jsi ta květina všemi hledaná.
Dej lidem naději, ukaž svou tvář,
můžou tě zničit, a každý je lhář.

Zastav se na chvíli, pohlédni tam,
stojí tam člověk, a stojí tam sám.
Do stínu zakryj svůj ztracený strach,
je to jeho život, bude to tvůj prach.


Máš oči duše tak průzračné jen,
do okolí hledí, zabité snem.


Vrať se mi zpátky a dáme si čaj,
bude tu rušno a příjde Máj,
nebo se zastav, dáme si čaj,
krotím svou chuť skočit za okraj.
přidáno 29.03.2012 - 23:44
Tohle je takova krasa ... :)
přidáno 29.03.2012 - 12:43
dobrý
přidáno 28.03.2012 - 23:07
Krásně vyjádřená báseň, krásně vyjádřená touha po nalezení vnitřního klidu, ale ten závěr je tedy dramatický. Fakt pěkné dílo.
přidáno 28.03.2012 - 22:03
Úplně se mračím..chtěla jsem si přečíst poslední báseň na dobrou noc, ale je smutná a ta poslední sloka mě dostala, fakt...divná...bolavá...krotím svou chuť skočit za okraj...hm..:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čaj se ztracenou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Polibek
Předchozí dílo autora : Ve stínu mlhy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming