Homér: trvalý stav

Sasanka: jen strach je to, kdo ...je stejné jako jen voda je to, co chladí...

děkuju

děkuji :)

zvláštní srovnávání nesrovnatelného

děkuji

díky

Homér: já to čtu na hajzlu, výborně to pracuje s peristaltikou

Hanulka: fascinovaně zírám na děje, ubíhající před očima, v pozadí i v neviditelných sférách...dosud jsem váhal, jestli ta ohlašovaná změna světa má skutečně šanci, ale stále víc se ptám, jestli vůbec máme šanci my :(

a co ti brání?

ano

miluju magnolie

Psavec: :D

máš příjemný hlas

někdy v roce 86 jsem se přistěhoval na Vinohrady, jen kousek od Muzea, na dohled od Václaváku. Prožil jsem tam krásné chvíle všech demonstrací, časy oživení a znovuvstání nádherného místa. Pár měsíců jsem tam i pracoval, v pasáži Letka, a po pár letech se vrátil a pracoval v pasáži Černá růže, pár kroků od náměstí.... krásné časy, devadesátá léta. nádherná doba...dnes už tam nechodím, jen když to jinak nejde, kosmopolitní tvář je mi protivná a bytosti, které ovládají noční podobu města, jsou mi odporné

Miňko: v jisté etapě mého zrání můj nejoblíbenější rebel...děkuji za kompliment, moc si ho vážím

Psavec: kde to začalo?

Leslie: po včerejšku si to zaslouží pokračování...krvavé krokusy

děkuju :)

wojta: nějak nechápu