Karpatský: Je to v naprostém pořádku, jen zkoumám, nakolik je zde text otevřený čtenáři. Jestli autobus nebo vlak není úplně důležité. Děkuji.

Peter, první tři v mém vnímání překrásné.
Ve třetím začínáš metaforicky, pokusila bych se opuštěnost popsat víc nepřímo, jinak opět vynikající text, který v sobě zřetelně nese wabi-sabi- vyjádření pomíjivosti, opuštěnosti. Za použití obyčejných motivů, obyčejného jazyka jsou všechna tato haiku velmi působivá. V každém nacházím nedopovězené části, které mi dělá radost nacházet, přesně to, co jako čtenář od haiku očekávám.

Mláku jsem si musela dohledat- louže. Znovu si v haiku užívám Váš krásný jazyk.

snake_01: V tomhle senrjú byla snaha udělat funkční text pro všechny s "malým suvenýrem" pro Vás. Je možné i jiné čtení, proto bylo nutné zvolit jiný formát textu, než jaký je u mě obvyklý.

Původní haiku ladím, ale víš jak já se s tím mořívám dlouho. :)

kmotrov: možná bude zatím stačit uvádět do prologu/anotace

kmotrov: Vím, že se nezúčastněným nemůže propsat celé. Senrjú tu nemá vlastní kategorii, přidružila jsem k haiku.

Karpatský: Peter, děkuji, byl pro Tebe text přístupný? Bylo možné jen z něj odvodit prostředí?

snake_01: Děkuju, Pavle, pro mě je skrze autorské brýle opravdu těžké odhadnout, jak moc mám v tomhle konkrétním případě odkrýt čtenáři, aby plně pochopil, ale nedopověděla jsem úplně.
Jste s kmotrovem, Gorou a Zinym zvyklí v haiku hledat přesahy, přesto vnímám, že je možná tenhle text v současné podobě uzavřený moc.

Dvojka nebo trojka? Zub už je ve jméně víly, obešla bych ho. V mém vnímání metaforicky hraní, přesto jako celek fajn.

Ziny: A ten čaj, opravdu ne? :)

Ziny: ve zkratce. Kireji dělí text na dvě části, je umístěno za prvním nebo druhým veršem. V minimalistické formě haiku slouží ke zdůraznění kontrastu nebo zlomu v textu. Japonci používají řadu řezných slov, z nichž každé má svůj vlastní význam. V západním haiku se místo nich pro náznak často používá interpunkce. Nejenom pomlka, také otazník a vykřičník pomůže zkratce a navést čtenáře na místo, kde se nadechne a přirozeně si uvědomí, kde motivy stojí v rozporu, nebo kde se text významové láme... a kde se obvykle tvoří přesah.
Vyjádřit kireji interpunkcí ale není nezbytné, text může být vystaven tak, že zkušenější čtenář místo zlomu v haiku pozná.

Vrátím se k původním řezným slovům (většinu nemám v paměti, ale vím, kde je v případě potřeby hledat). Například slovo "Kana" by mělo vyjádřit obdiv nebo údiv a měl by mít stejné použití jako vykřičník... V japonštině jsou to opravdu slova, takže se i (slabiky/mory) započítávaly do předepsané formy 5-7-5. Vykřičník nezapočítáš, to je jeden z rozdílů, které se opravdu těžko převedou z původního jazyka cele.

Asi jsi postřehl Gořin text:

Rovnám si záda –
nad záhonem s cibulí
letící balón

Je to příklad textu, kdy je možné kireji umístit za první i druhý verš. Vyzkoušej si s tím pohrát, text se přesunutím pomlky nepatrně mění. Kde by Tobě zdůraznění sedělo víc?

teda, sedíme nad textem s Lubošem a fantazie pracuje. :)
Kuřátko?

Pavle, díky. U tohohle textu jsem moc pochybovala, jestli ho čtenáři předkládám srozumitelně.

Ziny: možná tímhle směrem by to šlo. Díky

Gora: Děkuju, Irenko, nástupiště už mi připadá do tohohle textu příliš dopovídající. Ještě nechám dozrávat.

Gora: Ano, snaha o haiku z loučení to je. První verš mi ale dává zabrat. Přívalák, pískala nejdřív píšťala průvodčí, pak dveřní systém, pozorovala jsem zjevně nechtěné loučení... Nechci použít "průvodčí píská". Už jsem v prvním verši měla odpísknuto, pískání, nechám tomu čas. Nic jiného mi nezbude. Vakem jezdím do práce každý den, snad se to usadí... !!!! A už vím opravuji, to usadí mi pomohlo :)... děkuji. (původně: pískání dveří/dlaň z druhé strany okna obtéká déšť. )

Já jsem na Vás taky myslela :)
Tenhle text mě štve, ještě z něj není patrný záměr a dopovědět ho nechci... stáhnu ho, díky za zpětnou vazbu

Balón a cibule- už pouhé srovnávání tvarů obojího je zajímavé. Tvary jsou obdobné, naopak všechno ostatní stojí v juxtapozici- svázání se zemí a s prací na ní, podtržené narovnáním bolavých zad a proti tomu volnost a lehkost letícího balónu, dálka, dobrodružství, nadhled. To je moc krásné haiku, Irenko -nevtíravé, plné, s obrovským přesahem. Radost číst.

Také dvojka je v můřím vnímání moc pěkná, semknutá.

Naopak ve čtyřce nenalézám propojení mezi prvním a zbylými verši, tříští se. Pravidlo jedné vůně tu chybí.

Zvlněná fronta, změna tlaku- hmyz jde dolů, rorýsi za ním, výborný text.

Je prima, že ač začátečník, snažíš se nevstupovat svou osobou do motivu. Je to výpověď pozorovatele s potlačením sebe sama. V některých textech je patrné i působení rozporu, který text uvede do neklidné polohy, vyvolá vzruch a žádoucím způsobem působí na čtenáře. Ve druhém a třetím dílku lze nalézt i hezké opakování hlásek, pomáhá poetickému vyznění.

Jedním z úkolů autora haiku je vytvořit elipsu- nechat část textu nedopovězenou. Takovou část, jakou si čtenář z napsané části dokáže správně dovodit. Právě pro nacházení skrytého chodí poučení čtenáři haiku číst. Text si spoluvytváří s autorem. Pochopení celého smyslu pak dává radost, o které se říká, že se blíží prozření, kratičkému osvícení. To ve Tvých textech ještě chybí, nepokračují za hranice předložených slov.
příklad haiku s přesahem:
Od lesního obrázku
odcházím
se špinavými koleny (Roman Szpuk)

Říjen v lese
nemůžeme najít
žlutou značku. (Petr Šulák)


Podobně jako Ziny nejsem v haiku příznivcem metafor, je pro mě důležitá pravdivost sdělení, ale tato náležitost už byla i u starých mistrů posuzována různě (viz krásná Issova haiku).
Pravidel je celá řada, ale pokud vím, ještě v žádném haiku se nepodařilo respektovat všechna najednou.

... ať se Tvému haiku daří.

Pán je, jak je vidno, znalec!
Sním zrnka rýže sotva půl
a váha na mě bere hůl,
s gustem vzhůru zdvihá palec.

Gora: V překladech se jednalo o výběr z výběru, vynikající texty. Ale bez ohledu na můry :), prostřední je plný text, líbí se mi.