V pohybu

kmotrov: děkuju, studená fronta šla po obloze přímo viditelně, ale ještě popřemýšlím... k Lipanovicím: je tam pár mořských orlů. Posed hned u silnice, jezdíme kolem, a orla jsem viděla na posedu. Podruhé oba orli na loučce porcovali mrtvé srnče, šla jsem se tam podívat... samozřejmě ulétli... děkuju, možná by to bylo na nějaký dodatek /haibun/ v próze k tomuto haiku.

1.
Zvlněná fronta, z mého pohledu informace, kterou si přinášíš do obrazu z venčí, není to to, co přímo vidíš. Nesedí mi to do haiku.
2. Super, přímá realita, možná červánky pírka jsou růžová.
3. Super. Všechno řekla už Můra.
4. Myšlenka, že přírodní lovec využívá lidské zařízení se mi líbí, myslím, že má i přesah v tom smyslu, že dravec nerozlišuje na přírodní a umělé, myšlenka by se dala filozoficky rozvíjet třeba tím směrem, že vlastně nic (umělé) co vytvořil člověk, nemůže uniknout mimo přirozený svět. Pokud by to byl to byl pro Lipanovice charakteristický jev (nějaký dravec si tam oblíbil posed) a pravidelně tam byl ke spatření, proč ne.

Můra73: Katko, ani nevíš, jak mne tvé hodnocení potěšilo. Děkuji!! Balóny startují téměř denně nahoře z kopce, mám je na očích...
Poslední je z jiné sady, jen testováno:-)... díky.

Psavec: díky, Psavče...

Balón a cibule- už pouhé srovnávání tvarů obojího je zajímavé. Tvary jsou obdobné, naopak všechno ostatní stojí v juxtapozici- svázání se zemí a s prací na ní, podtržené narovnáním bolavých zad a proti tomu volnost a lehkost letícího balónu, dálka, dobrodružství, nadhled. To je moc krásné haiku, Irenko -nevtíravé, plné, s obrovským přesahem. Radost číst.

Také dvojka je v můřím vnímání moc pěkná, semknutá.

Naopak ve čtyřce nenalézám propojení mezi prvním a zbylými verši, tříští se. Pravidlo jedné vůně tu chybí.

Zvlněná fronta, změna tlaku- hmyz jde dolů, rorýsi za ním, výborný text.

Povedené haiku.

Dandy: díky, Dandy...

Líbí