No tohle, Romane! Smrkat do básně! A snad ses s ní dokonce chystal zatopit?! :D... Ohrnuješ frňáček nad surrealismem? :)

všechna jsou výborná

Sasanko, v haiku by mělo jít o zachycení prožitého přítomného okamžiku. Oceňuji soudržnost textů, to je krok správným směrem. První text má výborný motiv pro haiku a je blízko, jen život je abstraktní pojem, který je potřeba popsat pomocí konkrétních obrazů. Pokus se pracovat s posledním veršem tak, aby přenesl minulost do současnosti.

Rychlokvaška pro inspiraci:

Otisky dlaní
na jeskynním výjevu -
srovnává s vlastní.

Kolik haiku bylo napsáno o odrazu v kapce vody! Motiv převráceného obrazu se mi moc líbí. Na sklonku léta jsme spolu mluvili o vyčerpanosti klasických témat v haiku a stálé možnosti jedinečného pohledu na běžnou věc. Tohle je důkaz, že je to pořád možné.

Alej vzpomínek je blízká tvorbě Jirky Horta, kterou tolik obdivuju.

První má krásný námět. Plné světlo slunce je tu v kontrastu se světlem svíčky. Vzpomínání na zemřelé v juxtapozici s živoucími květy. Věnovala bych se ještě druhému verši. Má skoro románovou výpravnost. :)

Ve druhém kořeny po starých stromech přesahují ke kořenům člověka. O provázanosti textů s místními názvy jsme tu psali nedávno, pro mě jde o důležitou náležitost haiku.

Dandy, díky, čaj vždycky, pro chuť, vůni i pár slov.

none: já taky, jako malí jsme ji zkoušeli žvýkat místo Pedra, ale nebyl to úplně dobrý nápad. :)

Karpatský: výjimečně se za hranici klasické formy vydám i já. :)

Gora, děkuji

Ranní buzení se povedlo

Dvojka takhle skvělá

Nad Turisťákem rodina většinou nejásá, byť jím nepohrdnou. :)
Ale z pohledu motivu pro haiku turisťák na Křemešníku vnímám jako dost bulvární materiál.

krásně Ti to plyne, byť je to teskné plynutí, těší podařeností.

Louka po dešti živě maluje příběh, krásné haiku!
Píšeš o borovici opravdu u borovice :), i trojka je fajn.
U jedničky bych přemýšlela nad dopovězeností.

V téhle podobě je ten text (alespoň v mém pohledu) haiku vzdálený. V podstatě to na těch třech řádcích máš shrnuté, ale každý verš jako by tam byl sám za sebe... Doufám, že restart byl trvale úspěšný.

Človíčku, doporučuji do haiku vepsat moment, který jsi prožil, a který na Tebe silně zapůsobil, přestože se stal ve Tvém obvyklém prostředí. Dílko by mělo držet pevně pohromadě, každé slovo v něm má mít takou vazbu k ostatním, že pokud ho vynecháš nebo zaměníš, ztrácí text svůj původní význam. Tobě se text roztříštil na tři samostatné verše bez vzájemného provázání.
Nic než metoda pokus/omyl zpočátku není. Pravidel se na Tebe vyřítí celé hejno a budou Ti bručet v hlavě jak rozvášněné včely. Haiku za tu trpělivost stojí i po čtenářské i po autorské stránce.

Je fajn, že to zkoušíš, zatím jsou to velmi poetické miniatury. Haiku by mělo vycházet z prožitého okamžiku a mělo by v sobě obsahovat jen to, co můžeš postihnout pomocí smyslů. Jen to, co můžeš vidět, slyšet, ochutnat, motivy na které si můžeš sáhnout. Haiku může být i o abstraktních věcech jako je smutek nebo radost, ale ty by měly být vyjádřeny nepřímo.
Budu tu moc ráda potkávat další Tvé texty a budu doufat, že nepřijdeš o chuť to zkoušet.

My si malého človíčka v téhle době musíme domů půjčovat z širší rodiny. Užívej si to!

První mi motá hlavu, koukáš na večerníčka nebo si čteš? :)
Prostřední vnímám blíž k miniatuře.
Třetí jé krásné haiku

krásný text

Romane, trojka je výborný text, vnímám jako senrjú.