pro mě je žárovkové neodolatelné

Křehký text a krásný komentář od Psavce

:) minulý týden jsme zprostředkovávali její loučení s naším psíkem.

Četla jsem nepřihlášená, výborné je to, krásně to plyne. Radost číst.

Já vedro špatně snáším, vstávám v pět a jsem na záhonech, dokud vydržím, pak jdu zas večer. Tvým čmelákům moc dobře rozumím, ale ještě raději cílím na pestřenky, ty milují miříkovoté. Pěstuji kvůli nim kmín, koriandr a mrkev na květ, mají rády i chrpy a rozkvetlou bazalku, levanduli... Je to blízké meditaci, natáhnout ke květu ruku. Někdy si na ni pestřenka sedne, a to je pak chvilka pocitu absolutního štěstí. Chce to zklidnění, jinak se to nepodaří, rozumím Ti. K nám do zástavby srnky nepřijdou, ale večer přichází na předzahrádku ježková s mrňousy, mají tam vždycky vodu, často kočičí granule, za odměnu přicházejí dělat radost.
Prve jsem to nenapsala přímo, text je povedený, chlapský.

Já přes vedro nevydržím, vstávám v pět a jsem na záhonech, dokud vydržím, pak jdu zas večer. Čmelákům noc dobře rozumím, já ještě víc

… v parném :)

V parním létě je potřeba zálivku nezanedbat!

Ziny, Borovice, díky :)

houby, houbičky - guru! Můra je to, však ji znáš. :)

Přirozeně je v tomhle konkrétním textu kireji opravdu umístěné za prvním veršem. Je to místo zlomu textu. "Odjely vlakem" se váže k těm osobám, které už jsou pryč - v minulosti. Ostatní se odehrává v přítomnosti. Umístění před větve vyznívá nepřirozeně, vlastně jsi vytvořil kireji druhé, což brání švihu, který je dalším ze základních požadavků na haiku.
Jinak se mi tu moc líbí právě ta neurčitost vyjádření, kdo vlastně odjel. Budí to nedořečené příběhy v mysli čtenářů. Hlavní přísada haiku je to, co jde za napsané. Mával nejdřív ještě někdo na perónu, pokračují už jen větve? Líbí se mi.

Psavec, díky

kmotrov, přiznám se, že spojení s Cimrmany mě původně nenapadlo, ale tak bravurně jsi to popsal, že celou scénu vidím v barvách. :)

snake_01: Chvílemi se nám pod stanem zdálo, že se k nám před tím lijavcem chce za každou cenu schovat i déšť. :)

Děkuji

Krásná atmosféra, působí.

Už jsem Ti psala, dlouhé stéblo trávy a dlouhý vlas, vyjádření pohybu ruky a naznačení dalšího, zamlčený vítr, který nese vlas k rozhýbaným stéblům, pro mě plný text přesahující napsané.

Za mě také obě v klasické formě čtenářský atraktivnější. U mávacího free-form pozor na logiku umístění kireji.

Ziny, ono to slunci přeci jen chvíli trvá, než všechny kapky vysuší. :)

Děkuji všem tady