Ayla: tak pozor, abych si tě nenechal zjistit, holka!

Psavec: znamenám si...

vanovaso: kteří rodiče? jmenuj! potrestáme, od toho jsme tady...

Mlčeti Zlato: zvláštní, že, kolik čtenář neužije legrace u říkanky na téma umírání?

Psavec: letos to maj bez svačiny, kuchařky jsou děsně líný!

Dandy: ono to tak hrozné nebude, děti otestováním se k úhoně nepřijdou (činily tak bez problémů i vloni), tedy není důvodu do té zkumavky neplivnout, popř. si na začatku školního roku max. 3x nevytřít frkolín...můj text je tedy třeba brát s nadsázkou a s mírným pousmáním, i když antigenní testy vlastně tak jako tak příliš průkazné nejsou...

Ayla: Aylo, Aylo...tě asi kousnu se mně zdá!... to přeci nemůžeš srovnávat, nevážně pojaté vzpomínky na vojančinu a říkadlo na vztahové téma, byť tedy též zrovna neaspiruje na bludišťáka za vysoký kvalitativní přínos!

Dandy: jen takový fantasktní text na téma "nostalgie jednoho padesátníka" ...aneb občas je třeba vzpomínky prohnat filtrací

Psavec: tak to je dobže

ŽblaBuňka: ano a třetí řádek od spoda by měl v takovém případě tvar:
"vzpomínám těch častů"

Orionka: kritice se zásadně nebráním, ba naopak, jenže tady bohužel fňukáš na špatném hrobě, když kritizuješ rýmovajdu za to, že je pouhou rýmovajdou. neříkám, že jsem se občas nedopustil i verše s jakýmsi přesahem (jestli se to tak u mne dá vůbec nazvat), ale toto byl čistě momentální nápad/pokus o sestupné vtěsnání třech vojenských útvarů - pluk, rota, četa do "levné" nostalgické hříčky. pokud na této prostoduché záležitosti něco kritizovat, tak potom defacto stejné, nešikovné koncovky druhé a třetí strofy, za což ale může ta rota/četa (a na konci řádků být musely, páč uprostřed by celý záměr pozbýval smyslu...

Orionka: volné verše nepíšu, to raději přenechávám básníkům, sebe vidím jako pouhopouhého autora textů - řemeslníka
...nadějí je správně, nezapomínej, že krom č. jednotného tu máme ještě č.množné - halt čeština nóó!

hmmm...atmosférické!

Psavec: tak, tak...zhruba od poloviny života by se vzpomínat mělo, jednak už je na co a druhak se může čék z prožitého poučit, popř. se vyvarovat chyb - špatných rozhodnutí!

Ayla: si dnes už minimálně podruhé kladu otázku, jak jinak by asi tak měl být veršovaný text napsán, než rytmicky, melodicky a odsýpavě? komentáře stran techniky zpracování je záhodno psát spíše pod paskvily, kde je výše uvedené ve stavu, mírně řečeno, tristním, což je bohužel skoro u každého zde presentovaného textu. zvláštní ovšem je, že pokud člověk na takové silné nedostatky autory upozorní, je div ne veřejně lynčován a označen za arogantéra a hnidopicha zároveň!
halt blbá doba...host vyhazuje číšníka.

človiček: již jsem psal jinde: ve výkladu se nemusí zákonitě jednat o lidstvo na pokraji vyhynutí jako takové, nýbrž "jen a pouze" o jedince, jenž se nachází v prachbídném životním období...

Martin42: ...Voda

Paci: dovolím si ocenit tvůj smysl pro humor...hlavně ta pobídka: „Jen tak dál!” a ještě v kombinaci se zmínkou o potenciálu, jeví se ve světle mé (dnes již vlasaté) tvorby textů, velmi zábavnou :-)

Jáchym Kemza: jak pro koho, Kemza, jak pro koho!

Nine: eště to tak...dyk by byla celá poprskaná vod voleje!