Pěkná jarní

Moc se mi líbí

Pěkná

Pěkná o čase,děj vněm neni však vždy jen o radosti

Magnolije jsou krásné.
Ale v době jejich květu se jahodníky probouzi k životu.
Zahradničení mne vlastně živí.
Vůně truskavců copy laskavců.
Doušek vody ze studánky.
V mechu kniha sama
obraci své stránky.
Jak v herbaři vni
listek čtyřlisku.
Nelpí rosa na listku.
Výra obrací se ke štěsti.
Kniha zavřená ,roscestí.
Cesty tři jak sestry kde se jejich
život dělí.
Svede která znich,sever,zapad,jich.
Kniha v podpaždí.
Tělo v podpláští.
Kroky padi pěšinou.
Snad že cesty prominou.

Květů plna zahradka kuřat plna ohradka.
Někomu pění pivičko jinemu vino přeje zdravičko.
Však v osení posedět raději v vlka nevědět.
Jarní slunce kouše

Pěkné.
Jaro je plné zrodů.

Psavec: Díky a pěkné svátky.

Jo jo kdepak ta léta jsou.

Pěkný zážitek.

Pěkné.

Moc pěkně napsané jen půdy si mnoho lidi neváži.
Nedava život jen nám.
Stopy vní nikdo nebere vážně.
Co skryto není jestě ani známo.
Je výse že pých předchazí pád.
Půda,voda vitr vše živé by mělo žit v harmonii.
Ne v rospinavosti jednoho druhu.

Krasna slova s nádechem smutku.
Výry že bude líp.

Psavec: Dík,letí to.

Jo,jo. připomíná Krej....

Líbí,pěkný přednes.
Arogance je nedobrá.

Pěkná a pravdivá.
Slunce vnímám pře s tajemnost jantaru.
Vůni prastarých borovic.jez navzdy uvěznila
hmyz .
Měnil se svět ,změna pokračuje dál.
V deniku nepřibíva ingoustouvych vět.
Kde květomluva.
Věty na pobřeží,odstranila voda.
Vitr je z hladiny odebral.
Snat proto,žeby je těm
Co chtějí slyšet pošeptal.
Však svět se zvolna
mění dál.

Povedená.

Pěkná

Když se srdce začne rospadat.
Kéž se najde ten co jej dokaže poskládat.