 24.03.2024 10 233(6) 0 |
Svět se tolik změnil...
Kde ty staré cesty jsou,
kde stromy šeptaly tajemství větru,
řeky se smály slunci.
Čas, co se v prstech rozplynul,
jako ranní rosa na pavučině.
Svět se tolik změnil…
Teď jsou ulice smutné a tiché,
hvězdy se skrývají za mračny.
Lidé se schovávají za maskami,
slova se ztratila v digitálním věku.
Písmenka, co tancovala,
jsou skrytá v elektronickém větru.
Svět se tolik změnil…
A přesto, když zavřeš oči,
můžeš slyšet šepot stromů,
cítit teplo slunce na své kůži.
I když se svět mění,
láska v nás zůstává věčně.
24.4.2024
25.03.2024 - 08:06Mlčeti Zlato : ano, jak jsi to správně napsal "svět se mění v nádoby s mlékem rozlité", super spojení. Děkuji.
25.03.2024 - 07:45Svět se mění a přichází, co dávno už tu bylo. Znovu a znovu o zdi hlavy rozbité. Svět se mění v nádoby s mlékem rozlité.
24.03.2024 - 21:21Hanulka: Děkuji za niternou a upřímnou odpověď. Můj komentář se vůbec nevztahoval k tomu, jak báseň končí tématicky, spíš jen jakoby ten rytmus plynul v závěru jinak, než zbytek básně, což mi přijde trochu škoda. Každopádně rozumím zase o něco víc, díky.
24.03.2024 - 13:57Leslie : víš to je tak, já přišla o syna, o muže, rodiče už dávno, ale tu lásku v mém srdci k těm mojim milovaným stále v sobě nosím, a tak ji vždy dávám nakonec, že jedině ona věčná zůstává. Ale moc Ti děkuji.
24.03.2024 - 13:38Tahle mě zaujala. Malinko ten závěr mi nesedí, plyne jakoby jinak než ten zbytek, ale to je asi otázka vkusu. Hezká myšlenka, Hanulko.
24.03.2024 - 07:59Pěkná a pravdivá.
Slunce vnímám pře s tajemnost jantaru.
Vůni prastarých borovic.jez navzdy uvěznila
hmyz .
Měnil se svět ,změna pokračuje dál.
V deniku nepřibíva ingoustouvych vět.
Kde květomluva.
Věty na pobřeží,odstranila voda.
Vitr je z hladiny odebral.
Snat proto,žeby je těm
Co chtějí slyšet pošeptal.
Však svět se zvolna
mění dál.
Slunce vnímám pře s tajemnost jantaru.
Vůni prastarých borovic.jez navzdy uvěznila
hmyz .
Měnil se svět ,změna pokračuje dál.
V deniku nepřibíva ingoustouvych vět.
Kde květomluva.
Věty na pobřeží,odstranila voda.
Vitr je z hladiny odebral.
Snat proto,žeby je těm
Co chtějí slyšet pošeptal.
Však svět se zvolna
mění dál.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svět se tolik změnil ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Václavské náměstí
Předchozí dílo autora : Život je strom
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Eraso Holexa» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.
