Market30: Díky za pochvalu, moc to těší a hladí.
Víš co? Přibereme ještě jo_ a obnovíme legendární Klub opuštěných srdcí seržanta Pepře.
:o)

Opět trefně, ze života. Tvoje příspěvky jsou taková potřebná komplementarita k ostatním, zde publikovaným věcem.
Díky.

PrimaDen: Ano, je. A je to vidět.
Jo_: Chtěl jsem teď vložit něco svého, ale nějak mě přechází odvaha. Mám pocit, že proti téhle kráse je to brak.

Je to úžasný. Co dodat, když to přede mnou okomentovala jo_?
Snad jen - tvůj krásný popis citů, tužeb a snů se dá přirovnat k Fénixovi, co se také rodí znovu a znovu z vlastního popela...

Děkuji. Trpělivost mi, myslím, nikdy nechyběla. Ale čas pomalu dochází...

Svatá pravda :o)

Hezké. (Zase se jednou objevuje bezchybný vázaný verš). :o)
A třetí sloka - paráda.

Noc, smutek ale i uvolnění. Čiší to z této básně.
Díky.

:o))
Díky.

Líbí se mi. Zvlášť "tažení za jeden provaz, ale každý na opačném konci".

Singularis: Děkuji. Při druhé návštěvě Paříže jsme už Louvre navštívili, ale bylo to podobně dramatické. Snad někdy zveřejním i druhý cestopis...

Díky.
Singularis, přečetl jsem tvůj cestopis a dobrý. Konají se vůbec ještě srazy Psanců?

Zajímavé. Ale marně jsem hledal, co je to ten šmíst.

Audrey Diamond: To jako pro mě? Když já fakt raděj vínečko ...
;o)

Psavec: Danielovna: Díky. Uvidíme, jestli jsem jak Herkules...

Nějak z toho pořád cítím hudbu, melodii. Pěkné, díky.

Jak může něco tak pěkného být sloku od sloky ještě hezčí? A navíc vyústit do nádhery posledních veršů?
???

Je smysl v tichu
nebo volání?
Je smysl v hříchu
nebo pokání?

Moc hezké.

To je krása; zkusil jsem to dokonce přečíst od konce na záčátek a pořád je to úžasný.
P.S. Ještě že mě u svých děl nemůžeš předběhnout s komentářem ;o))

Už se opakuji, ale po komentáři jo_ už opravdu můžu říct jen:
dtto
Moc dík.