Děkuji za reakce.
Totální zavření hospod jsem sice převídal, ale když to teď nastalo... :o((

Temně pravdivé. Už mě víckrát napadlo, že přírodní principy fungují nemilosrdně. Snaží se likvidovat přemnožené druhy...

Díky.
Už sháníš skafandr?

Damir: To už je ale hodně dávno. Když jsem kdysi na exkurzi v rozvodně viděl vyhořenou kobku 22kV po explozi, dal jsem se raděj na informatiku. ;o)

Damir: Jo takhle. Pružnost pevnost jsme kdysi sice probírali, ale na elektru jsme se zabývali spíš pevností vodičů a konstrukcí nosných sloupů. Tohle mě nenapadlo. Díky za vysvětlení.

Je to takové konejšivé a povzbudivé. Díky.

Díky za komentáře.
Damir: Nasadils mi brouka do hlavy. Tak jsem mrkl na net, ale tam je oficiální vysvětlení také s odkazem na odlehčení. Tak nevím. Je nějaké jiné?

Ty vždycky dokážeš vyvolat úsměv. Fajn, dík.

Naprostý souhlas. Nějakou dobu jsem myslel, že černobílé vidění světa a přístup "všechno je easy" je charakteristický jen pro adolescenty. Už si to nemyslím ...
Moc dobrý příběh.

Vidíš. Tohle by někdo označil za báseň ve volném verši, naformátoval to do odstavců a slok a zařadil do rubriky "básně/život".
Piš podle sebe, jak to zrovna cítíš. Jde ti to. :o)

Rosa: No, já se necítím být v tomto oboru někomu učitelem. Můžu jen říct, jak to mám já. Ať už je to próza nebo lyrika, někdy to skládám dny (i déle) a jindy to přijde během minut. Zřejmě je to otázka toho abstraktního pojmu "inspirace".

Holka, prozraď, do které kaluže jsi tu báseň schovala. My ji s Mlčeti Zlato půjdem vyzvednout :o))

Mlčeti Zlato má sice pravdu, ale i tak se mi to líbí. Všichni bychom potřebovali, aby se z hrstičky víry stala jistota...

Tak tohle je něco, cítím to, vnímám to. Krátké, hutné, rozbouří představy. Moc se mi to líbí. Díky!

Govrid: Díky, i za kritiku.

Děkuji za komentáře.
Třeba ...

Jako vždy fajn :o)
Ještě popiš, jak vypadá Brbla ;o))

Chvíli nahoře, chvíli dole a mezi tím snění a střety s ničemy. Pěkný souhrn a dobře veršovaný. Díky.

Přesně vystiženo. Pamatuji na tyto problémy. Někdy musel být člověk kouzelník...

Souhlas. Metafory jsou krásné. Stejně, jako toto vyprávění. Díky.