Homér : ještě napíši to, že je tu dost morbidního čtení od jedné ženy, jako když se srdce stáhne, a v něm zůstane jizva po slovech, co zasáhla hluboko. Dnes chybí především pokora a láska a tomu věř. Jinak ti děkuji.

Homér: ahoj ! nezlob se na mne, ale NE ! O Hlaváku si piš třeba ty, jsi mladší generace, já jsem stále pozitivní člověk a vidět ty sfetované a válející lidi tam ? Svět se mění a každý normální člověk by si přál, aby k lepšímu pro všechny, ale ....Miluji Prahu, ráda píši o jejich zákoutích. Ráda básním. Hlavák je nejhorší místo v Praze co znám, a tak se mu dost vyhýbám. Toto byl můj pokus básně ze sna. Hezký den !

Mlčeti Zlato : Zlato, děkuji.

Psavec : člověk se těší i s tím ptačím zpěvem na jaro. Děkuji.

Dandy : ano jsou to krásné vlhy a děkuji.

zaseja : děkuji Ti.

Dandy : ten lehký rytmus opravdu jak v pohádce pro děti. Díky.

Psavce : pobavilo, jako vždy vtipné. Děkuji,

wojta : v jednoduchosti je síla, pěkné.

zaseja : opět smutná, ale líbí. Děkuji.

Psavec : jsem ráda, že Ti líbí. Děkuji.

Dandy : děkuji Ti.

pedvo : Péťo, děkuji za milá slova.

Mlčeti Zlato : tak krásně napsáno, ano radost uchvácená tancem a děkuji moc.

Psavec : ano je to někdy těžké, ale člověk by se měl naučit odpouštět, je mu pak líp. Děkuji.

zaseja : ano, je pravda, že je to těžké. Děkuji.

pedvo : ano je v tom kus pravdy a děkuji.

Homér : v tvém věku jsem také na to pohlížela jinak, tomu věř.

Dandy : děkuji.

Mlčeti Zlato : děkuji, ano je to tak.