Správně to je:Bylo to vzdálené jak jedny blízké oči,byla to moje zem s trávou jež do skal vkročí,byly tam pěšiny každá Ti ruku podá a průvod borovic a v lukách dobrá voda.Kdokoliv šel by tam,byl by mi strašně blízký,s dlaní by se mnou jed a pil s jedné misky a až by podvečer dal plátky chladu na zrak usnul by vedle mne a nebyl by to zázrak.A bylo podletí a vzduch z konce března,leč nikdo nepřišel nikdo tu zem nezná,byla to moje zem s trávou jež do skal vkročí,bylo to vzdálené jak jedny blízké oči. Tu básen znám už 33 roků je mi líto šuměnko není Tvoje.

: Milý Singularisi,je vidét,že bojuješ s nedůvěrou,jsi liška kterou si zatím asi nikdo neochočil a přitom je to tak krásné,když věříš, lehce přineseš své srdce na dlani,čekáš na úsměv,pohlazení,souznění a musíš být smířen s tím,že když to nevyjde,budeš svědkem jak je tvé srdce cupováno na kousky,ale tak to chodí.Přeji hodně víry a důvěry ahoj