To koukám. Docela trefa.

Tedy v první sloce mám vždy jasno, co vybrat. V druhé je mi to fuk, Třetí je zajímavá. Čtvrtá mi sedí - medím si v rozpolcenosti. Pátá (fuk, fuk, jasno, jasno) - Docela zajímavý kvíz. Od šesté by mohla začít báseň ma docela dobrá.

Ten konec je nádherný. Stará tma...

Furt se mi to zdálo takřka blbé, ale ta pointa je naprosto super. Jsem pro dnešek nadšen.

Řeklo by se nic moc - pár slov a mě z toho zebe taky.

Dobrý. To se povedlo.

Tý vole.

Plně souhlasím s Tomem stran druhého verše. Jinak srandovní je a o to šlo. To je taky disciplína a podaří se málokomu.

Máš tu dnes narozeniny, tak jsem na Tebe přišel. Úsměvné. Hned první strofa porušuje anotaci, "rýmování" je AABB. Rytmus je úplně v háji - to jsou ty počty slabik ve verších, které mají být shodné nebo se to musí udělat nějak jinak. Obsah nechám bokem, protože sneseš jen trochu kritiky.

Ginnare: Děkuji. Ona ta slova měla pouze vyvolávat nikoli znamenat.

Jsem jen normální konzumní blb. Děkuju za zamyšlení nad věcmi, které mě příležitostně serou.

Není co dodat. Všechno jsi napsala a ještě víc.

Zásah do černého. Přímo do desítky. Jsi skutečný básník.

Vystavila si ze slov katedrálu a na čtenáři je jen, aby řekl: "Je to katedrála." Naprosto dokonalé.

Řev stromů v tichu člověka. Objetí s pamětí dřeva. Na Tvůj styl si stále zvykám (rád) a stále překvapuje.

Polívka je vždycky začátek i dršťková.

Líbí se mi.

Gorwor: A vyplatilo se :-)

Homér: Dělám si, co se dá...

Kouzelné. Jsem uchvácen.