Než se dostanu k obsahu a dotazům, pokusím se trochu rejpat.
Jak kdybych byla... - zkus si to přečíst, jestli ti ty dvě káčka za sebou zněj dobře a pak zkus - jako bych.../stejně používáš volnou formu, tak by to mělo hezky odsejpat, ne? :)
Druhý řádek druhé sloky = máš to napsané správně nebo ne? Jaký má být význam? Odepsat koho nebo komu? Pokud ti budu věřit správnost, pak nevím, proč sis to myslela povrchně...:)

a dál už nebudu gewichtovat

Vlez mi na záda
A zlom vaz. = super!

Ahoj, beru to spíš jako takovou menší zpověď, ta myšlenka - nebo pravdivej příběh s poměrně běžným přirovnaním není nijak neobvyklá, ani zvláštním způsobem procítěná. Jako čtenář se té lásky/vášně, která zmizela nemám kde dotknout (jasně chápu, už není - ale nevím, jak se do prožitku vžít).
Zdejším čtenářům se báseň bude líbit a jak jsi mi psala u minulé básně, necháváš jim prostor pro zapojení fantazie. Řekl bych, že je jen otázkou, kdy se nějaké dílko zase zalíbí i mně, protože cit pro psaní máš. :)

Po práci jsem se vožral, usnul a zdálo se mi, že jdu domů a dávám si u toho cigáro ve větru. Pak jsem se probudil.
Nevím, jestli v tom je ještě něco víc, každopádně v první větě - /pěšky/ máš bez háčku a navečer je správně dohromady.

Myslím, že se příště nemusíš bát rozepsat víc. :)

Tom Cortés: Super reakce na komentář, díky, jsem rád, že se tu dá normálně bavit. S tou slovní zásobou tě chápu, tvému přístupu rozumím, je to vlastně i dobrá cesta, jak se k té nadstavbě dostat přirozenou cestou. Pokud si vžiješ "základy" - vím, že to rozhodně není jednoduché, takže to ber s rezervou, tak na to následně můžeš skvěle navázat.
Chtěl bych se ale vrátit k rytmu, chyba bude pravděpodobně na mé straně, ale co se týče rýmů, první čtyři mají například ženskou koncovku.
/ v bás/ ních
 /roz/hlasem
/zhas/ni
/Pe/gase
Asi tuhle teoretickou část potřebuju dovysvětlit, měl jsem na mysli i pocitovou čitelnost básně, kdy mě při této formě ruší nepravidelný počet slabik - i nepravidelné střídání počtu.

Plyne z toho pro mě poučení, že kdo chce moc, tak je nakonec rád, že se jenom utopí...:-) zajímavá myšlenka a mnohdy brutální životní pravda.

Ahoj, tentokrát to pro mě trochu vázne po mnoha směrech. Pokud si půjde alespoň z něčeho, co napíšu, něco vzít, budu rád, pokud ne, tak se omlouvám.
Dobré je, že formu anglického sonetu jsi zvládl dobře. Nevím však, zda má mít báseň rytmus, bohužel ho nenacházím, a tudíž mi sonet (znělka), příliš dobře nezní, a to přes svěží vítr francouzštiny a Pegase.
Proč v některých verších používáš čárky /v souvětí/ a jinde ne? Možná to má nějaký skrytý význam, který jsem přehlédl, ale dle mého názoru by bylo potřeba jich pár doplnit.
Pak se divím, že neustále používáš ta silná a přitom poměrně prázdná slova, když jsi nejsilnější v pasážích, kdy jsi kreativní. Jelikož tu především působím jako čtenář, je pro mě značně iritující číst v 90% básních podobnou slovní výstavbu, založenou na silných slovech. U jedné básně jsme debatovali o dešti (6 nezávisle po sobě jdoucích autorů použilo to samé) a tabáku, ale podobných pomocných slov je spousta a je to nuda a šeď. Je to možná moje chyba, ale nedokážu se pak do díla tolik začíst a prožít ho.
Čtu tě rád a jsem rád, že je u tebe vždy co rozebírat, protože kolikrát u jiných ani nemám sílu a chuť...
Jsem otevřenej diskuzi. Maj sa!

Zdá se mi, jako by sis až příliš vážila svého dobrého nápadu a snažila se jej využít možná až nadmíru. Ten nápad je dobrý, mám rád tyhle jazykoskuliny, ale asi by se mi víc líbila nějaká stručnější forma, kde bys to na mě vyplivla a já řek jen wow. I takhle ale v pohodě! :)

Ahoj, takovou ostrost jako předvedla Zamila si podle mě tvá báseň nezaslouží, ale přesto je pravda, že má pár zásadních nedostatků.
Pro mě jsou nejvíce vidět dva, a to sice rytmus a jazyková fádnost. Jednoduché rýmování není pro mě nijak fatální, když přihlédnu k poměrně zajímavému obrazu první sloky.

A42: :-D Na literu už se stalo...:) Předpokládám, že chtěl Radek otevřít politickou debatu, je to tak?

Ahoj, k podobným dílkům nemám moc co říct, jsou to spíš takové zápisky vhodné k diskuzi nad skleničkou vína. :) S.

Jako celek se mi toto dílko líbí, je dostatečně naléhavé, místy mnohoznačné. Zajímavá a upřímná výzva. Tentokrát mě trochu brzdí forma, mnoho interpunkce a velká písmena u osobních zájmen považuju za zastaralost. Nespisovnost v předposledním slově na mě působí vůči zbytku textu zvláštně.

Květy nebo klín?
Květina nebo člověk?
Takové básně chci číst častěji. Nejlepší je druhý řádek. Celkově je to dobře uchopitelné, pro čtenáře pohodové, ale ne laciné. Poměrně dost básní končí časovým údajem nebo neurčitostí, zde mi to ani tolik nevadilo, když už déšť, tak je alespoň kyselý.
Jen tak dál.

Nejen, že jsou tyhle básně zajímavé způsobem jak vznikly, ale rovněž i obsahem. Bohužel to rovněž poukazuje na to, jak nekreativně se k básním obecně přistupuje a jak dobrý cit pro psaní oproti zdejšímu průměru máš. Ze dvou stránek jsi schopna vytvořit lepší celek než ostatní z nekonečna. Tleskám.

Zábavné experimenty, které si hrají s jazykem, mě baví. Báseň má dýchat za čtenáře, a to se daří. :)

Jak už to tak bývá, nejzajímavější básně mívají málo reakcí. Možná je obtížné jim přijít na chuť (což o to, u játrový zmrzliny tomu věřím), ale jakmile to člověk zkusí, ta delikatesa stojí za to.
V básni pravděpodobně bude dost nadsázky, ale je jí tam akorát na to, aby si člověk odnesl i něco z hezky vyvedených slovních kombinací mnohdy pestrého slovníku i vyvedené snahy o obrazotvornost.
Odcházím spokojeně, neboť jsi snoubil originalitu s čitelností i dotknutelným obsahem.

Na této básni se mi líbí její grafické znázornění, které odpovídá komínu. Jinak ve mně příliš nezanechává, pravděpodobně pro své jinak poměrně fádní zpracování vybraných výrazů a rýmů, jsem se nedostal příliš pod povrch dílka.

Na tuhle báseň to chce rychle zapomenout, přečíst si deset básnických sbírek a pak to zkusit znovu. Neházel bych flintu do žita, ale chce to více se snažit. Poezie nevzniká z pocitů, ale ze slov, a to jakým způsobem je shlukuješ je příliš ukecané a při tom málo říkající.

Nenáročné, sympatické dílko. (pozor na překlep v druhém řádku) Zajímavostí je, že báseň samotná, přes název i "tučnou" hříčku, nevyjadřuje samotné barvy, ale spíš způsoby. Asi se k ní nevrátím, ale hezky vybočuje z davu milostné a smuténkové poezie. :)

casa.de.locos: Ídží: Děkuju vám za reakce. Cílem samozřejmě nebylo čtenáře dojmout a jsem rád, že jste to vzaly za (pro mě) správný konec.

princeznacarodejkaZ: Čím jsem tě urazil? :) Jenom upozorňuju na to, že pokud máš problém s pravopisem, bylo by fajn si to od někoho před vydáním alespoň nechat zkontrolovat. Vážně nevím, co je na tom špatného...:(