Tohle tak nádherně drnká na mou strunu!
Jsi úžasná!

kmotrov: jsi optimista :-)

:-D
tak nic lepšího jsem si na to moje pondělně-depresivní ráno nemohla přát! Děkuji!

chudák dnešek...
ale ty hladové lucerny mě okouzlily :-)

"na pozitivním přístupu se vršila hromada..." super!
Matematika mě vždy fascinovala. Byla můj oblíbený předmět společně s biologií :-)
Tvá báseň je skvělá! Mile provokuje mou mysl. Hned si ji uložím a určitě se k ní vrátím... až mi dojde energie ;-)

Bez anotace bych asi také tápala, ale je to přesně ten styl "básněni", co mám ráda. Provokuje mou hlavu, nutí k zamyšlení, vyvolává pocity a představy...
Báseň se mi líbí, onemocnění schizofrenií rozebírat nebudu.

Že by ofidiofobie? ;-)
přirovnávat vlasy kotěte k vlnícím se jedovatým hadům? Hmm odvážné! A rozhodně originální :-)

K loutkám mám blízko a tohle mě hodně pobavilo :-)
Také v tom vidím báseň

Já se v tom nějak nepoznávám, ale to se mi stává už od útlého mládí, že nepoznávám sama sebe...
Teď zrovna mám "halušky"... vidina rapujícího mladíka v kšiltovce... ale toho si nevšímej, to se mi sem tam stane ;-)
Jinak můj názor je, že by to chtělo doladit. Myšlenka dobrá. Pohrát si se slovy, doladit rytmus. Někdy se slova opakují a má to účel, tady ten účel nevidím.

kmotrov: děkuji Ti za slova chvály a ještě víc Ti děkuji za slova dobře míněné kritiky. Velice si toho vážím!
Máš pravdu. Rozhodně píši spontánně a nechávám se ovládnout pocity.
Pocity nadřazuji formě. Je to špatně?
O tom bych se někdy chtěla pobavit s někým erudovaným. Nejsem z oboru a vlastně jsem se tomuto oboru ani nikdy nepřiblížila. Chybí mi jakási zpětná vazba, kterou lze získat jedině kontaktem s lidmi, co literaturu či poezii přímo studovali. Já vlastně jen tak koketuji s uznávanými formami. (Teď například se snažím poprat z haiku, které mě uchvátilo. Až budu mít něco životaschopného, určitě to hodím do zdejší arény).
Proto jsem tady, proto jsem šťastná za každý komentář, hodnocení, kritiku, malou připomínku a pochopitelně i za chválu, která drbe moje ego za ušima - vrtím u toho blahem pomyslným ocasem ;-)
Takže ještě jednou... Díky!!!

Přikreslování křídel je krásná myšlenka! Přeji Ti plno Takových skvostných nápadů :-)
Forma Tvého zpracování mě však nezaujala. Snad příště.

Cecidit angelus to vystihl. Je v ní cosi naléhavého a ....až včerejší dnes nás promění v dobrodruhy... mi dlouho zůstane v hlavě :-)
Ráda čtu něco, co ze mě jen tak nevyprchá.

Myslím, že to přání si splnila na 1000% a že bude mít někdo díky Tobě moc krásnou vzpomínku na svůj velký den :-)

Před chvílí jsem tu Na šedé větvi viděla oběšence. Teď tohle exkrementálně poetické vrkání...
Teda vy tady pánové dovedete pěkně drnkat na mou morbidně naladěnou až thanatofilní strunu. ;-)

Líbí se mi. Zajímavá.
Zpočátku mi trošku drhlo, že se usmívají úsměvem, ale teď hloubám, jak vypadá krysí úsměv. Mám ráda, když mě báseň donutí nad něčím přemýšlet :-)
Ten obrázek mi duši drásá a za krkem mě brní. Na mě asi moc drsný. Je zvláštní, že miluju drsné až syrově realistické básně, ale takové obrázky nemusím. Je snad rozdíl mít je v hlavě nebo na očích?

Co dodat? Snad jen... :-)

Běhá mi mráz po zádech...

Yana: jsem na rozpacích, tolik chváli jsem nezažila ani.... nikdy.... možná, když se mi poprvé povedl bobeček do nočníčku ;-)

Sotva jsem vystrčila nos ze své "diluviální" nory - občas jsem lehce asociální...
Děkuji za milá slova, za povzbuzení, za to že jsi :-)

Yana: ani nevíš, jakou mi Tvůj komentář udělal radost! Děkuji.

ŽblaBuňka: Yana: děkuji, moc mě to těší :-)