Jiří Turner: Vždyť jsem nepsal, že se v něm objevují metra. Rozměr můžu chápat horizontálně (počet slov, slabik, stop, přízvuků), nebo vertikálně (formát - stance, tercina, rondeau atd.). Ani jedno tu není. Ale určité rýmové schéma tu je, proto nemůžu mluvit o volném verši (2 a 4 verš se vždy rýmují). Nikde jsem ani nepsal, že v každé básni jde najít část nějakého metra. Promiň, ale čteš v tom, co píšu úplně jiná sdělení a spoustu si jich domýšlíš.

A samozřejmě, že se v tom rád pitvám, jinak bych to přeci nestudoval! A proč bych měl poděkovat a nechat to být, když si nemyslím, že se mýlím a přináším pro to argumenty? Účel amatérských serverů snad jsou i tyhle diskuze, no ne?

Jiří Turner: Totiž, nemyslím si, že středověké dělení s využitím syntaxe by bylo až tak tvůrčím záměrem. Zvláště v kontextu vývoje jazyka a s přihlédnutím k tomu, že v jiných jazycích dominovala časomíra. V dnešní prozódii existují už mnohem přesnější a aktuálnější definice bezrozměrného verše než ta, která se beze změny cituje na Wikipedii a dalších zdrojích a většinou se omezuje na tři věty.

P.S. to už bych méně protestoval, kdyby mi někdo namítl, že je to trochej. I když první tři verše matou, mohlo by to tak být. Některé nedokončené trochejské stopy se totiž při čtení posouvají na anakruzi v dalším řádku.

Jiří Turner: Myslím, že teorie tu jde dál, než co říká Wikipedie (která je obecně na poezii dost skoupá). Rozdíl mezi metrem a rýmem je mi znám víc než dobře. A není pravda, že metrum básně se rovná metru verše.
Báseň může být v daktylu a přitom může docela dobře být metrum narušované jakýmkoliv jiným metrem, dokonce v celých verších.
Když uvažujeme metrum básně, jdeme po celku, tedy po dominantním metru, což většinou lidem s hudebním sluchem nedělá problém hned odhalit a ostatně, většinou to metrum najdeme v úvodu.
Bezrozměrný verš se možná ve středověku odlišoval takto jednoduše, nicméně dneska se o bezrozměrném mluví tehdy, když se v jinak volném verši objevuje určité schéma. Proto si stojím za tím, že je to bezrozměrný verš.

Obávám se, že rytmus a rýmy (gramatické, jednoslabičné asonance) tady úplně ubijí jakékoliv sdělení :/

Když to čtu po verších, moc mi to neplyne. Obsahově se mi moc líbí, ale být to moje dílo, přečetl bych si to párkrát nahlas a zvolil jiné rozlámání :)

Orionka: Víš... jak na čí nahotě :P

Jiří Turner: Přeci, když určuju metrum básně, vždycky koukám na celek, a ne dílčí verše. Co by to pak bylo jiného? :)

Stin: Díky, Stíne :)

korálek: 'kuju :-*

Zamila: Tohle je moje dílo o kakofonii:

Křovisky chroptíce
strhaný prch
skrz chrpy v rybníce
prchlivý plch

krychlové metry prý
rozrývá krt
při přímém rytí vstříc
hranicím Brd

Zamila: JO! :D

Zamila: Občas je potřeba tu eufonii trochu rozložit :)

ŽblaBuňka: Díky ŽblaBuňko :D

Zamila: Právě, že makám občas i na terase (oblečen). A zbytečně proto, že bych chtěl psát pozitivněji ale nejde mi to.

vanovaso: Díkes! ;)

Zamila: Veselo... spíš 33 stupňů v kanceláři, kde nás sedí deset a každýmu topí počítač :) Tohle je ale starší věc, dokonce původně úkol ze školy. Recykluju podle nálady, pač teď píšu zbytečně depresivně.

Timothy A. Postovit: Díky za komentář. Pro mě je to osobní, jelikož píšu o 26 letech mýho života pod Žižkovskou věží, ale rozumím, že pro mimo-žižkovské je to jen taková tuctovka :)

Zamila: Tak ono to není úplně vlastenecké, ale není tu lepší kategorie :)
Co myslíš tím střídáním veršů? Tohle je naprosto pravidelné. Je to rondeau.

vanovaso: Jelikož je to evidentně hodně osobní, tak nebudu nijak rýpat, jen si myslím, že i taková zpověď nejlíp vyzní, když se podá neotřele :)

Zvláštní text.
První verše jakoby parafrázovaly básníky kolem Erbena. Asi tím použitím gramatického rýmu, který tady zafungoval. Potom to přeskočí několik dekád dopředu. Za mě by to mělo ostřejší závěr, kdyby to skončilo tou repeticí "vše odpouštím". Poslední dva řádky, jako by byly navíc.