Zvláštní, zrovna se taky snažím dát dohromady báseň na jedno takové zklamání..Nevím, jestli se vyjádřím jasně, ale líbí se mi ty věty, je to ucelené. Básně občas sklouznou do heslovitosti.

Leslie: Jo jooo, poslední čtyři větičky by mi úplně stačily :)

Leslie: Jenže jednoduchý nemusí znamenat tupý :) Když vystihneš pravdou podstatu věci, tak ji ani nemůžeš napsat složitě, protože podstata složitá není. Proto je to asi podstata :D Takže mi přijde super, že ji jsi schopná zachytit a ještě jednoduše a srozumitelně vyjádřit tak, aby to bylo cítit až na kost :)

Leslie: Ale takhle to mám pořád :D Mně prostě jasně řečené vždycky přijde trapný :D Až moc jednoduchý, třeba ve škole jsem si tím pokaždý bezkonkurenčně zavařila :D

Leslie: Už to je :) Máš pravdu. Já se nesnažila o nějaké zastření či mystifikaci, abych nebyla obnažená nebo abych byla zajímavá, ale přišlo mi to jasný jako facka :D

Leslie: A víš, že jsem si přesně říkala, že mi tohle napíšeš? :) Je fakt, že to, o čem to je, není řečené přímo, ale chodím celou dobu okolo. Celé to vlastně spojuje výraz "hledání svého srdce". První strofa je asi vcelku jasná, když nejsi v kontaktu se svým srdcem a jednáš podle rozumu nebo ostatních, všechno potemní, no a necítíš svoji cestu, nevíš kudy, tak trochu váháš, aby sis nenatloukla, což se pochopitelně přesně stane. S tím souvisí i druhá strofa. Představ si potemnělý prostor a někde tam JE tvoje srdce, ale protože ho hledáš špatným způsobem, tak slyšíš jen ozvěnu, která se odráží a ty pořád nevíš, z jakého směru to jde! Na to navazuje třetí strofa, kdy se dostaneš do bodu, kde potřebuješ pocítit něco opravdu silného, abys své srdce konečně našla. To dobře vyjadřuje i tarotová karta - nevím teď, jaká :D - kde se říká: "Když nevíš, kde je tvoje srdce, skoč, a ono začne tlouct tak rychle, že nebude pochyb o tom, kde ho máš." Je to myslím karta viselec? Máš tam ze dvou stran dvě vysoké stěny a ty na skřipci mezi nimi se křečovitě držíš..No, takže asi by bylo lepší pocítit něco silného, pěkného, ale asi sama dobře víš, že hloubky v tobě dokážou vydolovat to, co výšiny někdy ne ;) Takže člověk ve svým zoufalství už potřebuje nějakou ránu, aby se probral a UCÍTIL. Čtvrtá strofa vyjadřuje paradoxní situaci, kdy jsi těsně před cílem (jako Alchymista), ve chvíli, kdy jsi nejvíc ztracená a je ti nejhůř, tak se najednou všechno prolomí a ty konečně VÍŠ! :) Takže tak, a poslední strofa to jen zakončuje, ten balast, pro který občas neslyšíš sama sebe, je jen tvůj a musíš skrz něj znovu.

kmotrov: To je v pořádku, taky nejsem žádný odborník, tak proto jsem se právě ptala, jak to myslíte. Nic jsem tím nemyslela, jen je lepší se zeptat, než dělat chytrou a nechápat, to bylo celé :) Ale máte pravdu, důležité je, jak se mi povedlo přenést tu emoci, ten pocit, a to se očividně zas tak moc nepovedlo.

kmotrov: Díky. Já to taky cítím, že tomu trochu něco chybí, ale nejsem schopná odhalit, kde a co a jak. Zároveň to sdělení, které tam vkládám, mně osobně přijde úplné, takže mě vůbec nenapadá, že by se s tím dalo něco dělat. Asi to chce jen praxi. Ale úplně nechápu, co jsi chtěl říct. Co znamená, že pracuji dobře s textem, ale forma a obsah je špatně? Předpokládá, text = obsah + forma, tedy? :)

A čirou náhodou jsem se sem dneska opět koukla po delší době :-D Líbí se mi, že ty básně máš jednoduché, ale svým sdělením přesné, tak to zasáhne. Já se většinou motám kolem textu, který nevím, jak doladit.

Teda, koukám, že jsem přišla po víc jak půl roce v pravou chvíli. Krásná :)

Tom Cortés: A jo, nad tím jsem neuvažovala. Ale nějak jsem je tam pocitově potřebovala. Zamyslím se, díky.

Leslie: Chichi ;)

Sice zdrobněliny moc nepoužívám, ale tahle je krásňoučká...^-^ Líbila by se mi hlasová nahrávka ;)

Lenča: Děkujuu :)

Zamila: Děkuju! Strašně mě to potěšilo, navíc od někoho, kdo umí psát :) Já totiž nebyla zrovna mistr ve vyjadřování emocí/pocitů...;)

Lizzzie: Děkuju! :) Kéž by v srdci..

oslov radek: Děkuju :)

Všechno kolem je jen energie. Tvoje tělo je jen akorát mnohem hustší energie než tvoje duše. Tělo si před narozením dostal, abys tady mohl být a splnit to, co sis předsevzal. Kdyby se každej narodil akorát jednou a šlus, nemyslíš, že by to celé nemělo absolutně žádný smysl? Pak by přece bylo jedno, jak ten jeden život prožiješ. Jestli z tebe bude masovej vrah nebo květinářka. Všechno má svůj důvod a účel. Tvoje duše se nikdy nikam neztratí, ta je věčná, postupně se akorát navracíš k celku. Obohacený o důležité zkušenosti. Jenom měníš formy, to je celé. Smyslem existence je návrat k celku, smysl života se různí člověk od člověka. Někdo má mít prima rodinu, někdo má zachraňovat velryby..Smrtí všechno tak možná začíná znovu. Vůbec to není podstatné. Tak se prostě narodíš znova a znova a znova. Když se ti bude chtít ovšem, to je na tobě. Něco si o tom přečti, bude se ti líp žít :)

Zamila: Děkuju! To poslední, co si o sobě myslím, je, že jsem básník ;) O to víc mě těší, že se to líbí :)

Zamila: Děkuju! :) Zrovna jsem byla trochu skleslá, tvoje komentáře mi dodaly energii, dííky ;)