No, já nemám pocit, že by byla o ničem... Spíš bych ji bral jako dobrý příklad toho, jak se dá i zdánlivě "všední obraz" v básni velmi hezky zachytit. A ještě k tomu formou sonetu. Opravdu pěkné...

kmotrov: A já mám velkou radost, že ses tu zastavil...
Mně bylo tehdy 14 let, když ta povodeň přišla a ještě teď si živě pamatuji, jak jsem stál na mostě, díval se do toho divokého proudu, který burácel jen pár metrů pode mnou a nemohl z něj spustit oči.
Jako čtrnáctiletého kluka mě fascinovalo, jak se může z tak neškodné a klidné řeky stát během pár hodin to, co jsem viděl.
Tehdy jsem k vodě poprvé ucítil velkou úctu a pokoru... Ten most to nakonec vydržel, ale máš pravdu, že mnoho hezkých míst se s tou povodní ztratilo. Naštěstí nevzala všechno a spousta nádherných míst je tu pořád. A ač to bude znít v dnešním světě obchodních domů, dálnic a betonových monster neuvěřitelně, jsou i místa, kde se jakoby zastavil čas a kde ty stáda ovcí jde na protějších stráních ještě stále vidět. Jen si někdy tak říkám, jak ještě dlouho to potrvá... Ale to by bylo asi na dlouhou debatu. Každopádně Ti moc děkuji za zastavení a komentář!!!

Pěkná... Některé pasáže jsou velmi originální a moc se mi líbí, jak jsou některá slova v básni poskládána. Zase jsem si uvědomil, jak je čeština krásná...

Umouněnka: Děkuji moc za zastavení a krásný komentář! Jen nevím, zda by takové čtení má introvertní duše zvládla protože nejsem zrovna z těch, který by byl rád středem pozornosti. Radši vše, co se týká poezie jen tak sleduji z povzdálí a kochám se... Moc si ale tohoto komentáře vážím a jsem rád, že se Ti mé básně líbí. Budu se snažit, aby tomu tak bylo i nadále...

Namor: Díky, jsem rád, že se Ti líbí...

Jiří Turner: Děkuji moc, velmi mne těší, že se Ti líbí... Opravdu je to báseň vyjadřující aktuální náladu a emoci, i forma tomu odpovídá. Zítra už by nejspíš zněla zase o dost jinak. I v tom vidím krásu poezie :-)

Už jen první slova na mne působí velmi stísněně a vlastně celá báseň je hodně sugestivní. Nejvíce se mi líbí začátek a hlavně konec, tam ta naděje opravdu je a je to dobře. Kdyby nebyla, bylo by to s námi velmi zlé...

Severak: Ano, i tam se dají vidět. Děkuji za zastavení...

Zamila: Děkuji, je to spíš jen takový dnešní odpolední postřeh :-)

Já bych to s tou moderní poezií zas tak černě neviděl...

Pěkná báseň... Po přečtení ve mně vyvolala spoustu pocitů a trošku na mě dýchla deprese... z toho, že už se pomalu a nezadržitelně blíží zima... nemám ji rád :-(

Četl jsem ji už včera a překvapuje mě, že ji ještě nikdo neokomentoval… Píšeš sice jinak a tohle je opravdu změna, ale i tak se mi ta báseň líbí.. je v ní cosi zvláštního, co mě přitáhlo se sem znovu vrátit…

To musela být ale krásná inspirace, když díky ní vznikla taková báseň :-) Opravdu se Ti povedla…

Hmm, moc pěkně tu veršuješ... Jako nenapravitelný romantik to musím ocenit. Hlavně první půlka básně se mi moc líbí. Ten konec mě taky trochu překvapil ale na druhou stranu dává básni jiný rozměr a díky němu působí neotřele… Moc pěkná!

Papír snese téměř vše... O lidech se to říct nedá...

Myslím, že by byla škoda, kdyby zůstala v šuplíku. Mně se líbí...

Pěkná... Líbí se mi asi zatím nejvíce ze všech, které jsi tu vložila. Opravdu si ten deníček píšeš nebo je to jen takový motiv, co Tě napadl?

Tak ta je skvělá :-) Kupodivu jsem nepotřeboval ani vysvětlivky :-)

Myslím, že se Ti velmi povedlo přenést tu melancholii i do básně... Hezká!

Velmi pěkná... Zaujala mě tou nahořklou upřímností a moc se mi líbí ten závěr „bytost jen zdánlivě blízká“ . Ten je výborný…

Krása… Líbila se mi už po přečtení, ale když jsem si ji potom poslechl, uhranula mne… Působí neskutečně lehce.. a přitom lehká rozhodně není. To jen muzikant, který má hudbu v sobě, do ní tu lehkost vtisknout umí, stejně jako vyvolat silné pocity a emoce...
Často si zde pročítám díla už dávno zavátá prachem a občas narazím na něco, co je výjimečné. Toto pro mne výjimečné je a mám radost, že jsem na ni narazil. Určitě se sem ještě vrátím, až mi zas jednou ta lehkost bude scházet...