heleď, prostě dobrý..

yes! :)) dobrý!

.. úžasně poetické.. do druhé sloky jsem se úplně zamilovala.. :)

.. nádhera.. pro mne lahůdka se vším všudy.. čtení na mne působí tak konejšivě.. klidně.. ty nádherné obrazy.. léto mi tohle nabídnout nedokáže.. jsem asi sněhulák :-)

jako bys to ani nepsala ty.. :) obsahem, ani provedením se mi ta úvaha nelíbí..... přijde mi primitivní, krátkozraká.. s obsahem nesouzním ani v nejmenším a paušalizování mi taky trošku vadí..

kmotrov: tvůj komentář mě potěšil.. nemám víc, co dodat

.. ten závěr je skvělej..

pilgrim: jo, řekla bych, že ti rozumím.. :) a to bílé, horské ticho taky zbožňuju..

oslovuješ mne.. a fotka mne chytá za srdce.. miluju bílou zimu.. zasněžené cesty..

báseň se mi moc líbí.. cítím v ní i špetku životního moudra tak jak to je, ve své syrovosti.. bez příkras.. málokdy si opravdově všímáme lidí, které máme vedle sebe.. a spousta věcí nám dojde, až když je pozdě..

také se mi líbí vyrovnanost a smíření, které z tvé básně cítím..

Yana: s tou myšlenkou, kterou jsi podala ty, já naprosto souhlasím.. tam není o čem diskutovat, je to jasné.. u singularis to tak jasné není a to je to, o čem celou dobu mluvím.. ale už se nebudu opakovat, co jsem chtěla, jsem k tomu řekla..

tobě přeju brzké uzdravení, bez následků.. :)

Yana: v původní pasáži, o které se bavíme tohle co píšeš vyjádřeno není.. je to vyjádřeno až v komentářích pod dílem.. a to je sakra rozdíl.. ale možná mám opravdu jen příliš malou fantazii a nedovedu si pod kolečkem domyslet čtvereček....

nic moc: si piš! a moc hezky :)

Meluzina: máš právo na nesouhlas a já ti ho neberu.. já si zase dovolím trvat na tom, že mnou zmiňovaný text tak, jak je podaný, nedává prostor pro tvůj výklad..

to, jak to singularis opravdu myslel/a, což nám následně sdělil/a v komentáři, je už věc jiná..

Meluzina: díky :) i to je jedna z variant, která mne napadala, když jsem to četla.. jenže to je to, o čem píšu dole - je to už jen naše vlastní domýšlení.. text je jasně podaný

::::

Singularis: ano, tvé myšlenky podaly velmi zúžený pohled na problém.. pracuji v profesi, kde solidarita, je základním kamenem, kde je třeba nějak se chovat, zvažovat volbu slov, protože stačí málo a udělá to zbytečně víc škody, než užitku.. jsou samozřejmě situace v životě, kdy ti to projde, ale pak jsou věci a chvíle zásadní, kde bychom měli zvažovat, jak své myšlenky podáme, a za takové pokládám třeba myšlenku tvou.. podání je velmi nedokonalé vzhledem k tomu, co jsi opravdu chtěl/a říct..

i u těch dočasně nemocných, pokud doteď přispívali státu, nevidím jako solidaritu druhých, když dostanou nějaký mrzký peníz, pokud se ocitnou na neschopence.. je to navíc jejich právo.. a ruku na srdce - kdo z nás by platil na druhé, třeba právě ve formě daní, kdyby opravdu nemusel? solidarita vychází z toho, co pro druhého udělat chci a ne z toho, co dělat musím, k čemu jsem nějakým způsobem donucen..

pokud se vrátím k tvému příkladu - nemusí to být ani fotograf.. pokud člověk oslepne, pak už je to prostě všechno na pytel.. je to šílenost sama o sobě a určitě bychom si to nikdo dobrovolně nevybral.. velmi výrazně se snižují jeho šance na uplatnění na trhu práce, naše společnost na to není stále připravená, pokud najde práci, pravděpodobně bude podřadná, špatně placená, neuspokojí ho a na to se nabalují další věci.. přijdou psychické problémy, pocity méněcennosti, takový člověk ztrácí motivaci k čemukoli, i kdyby chtěl, není schopen se pohnout dál.. a poukazování okolí na to, že se málo snaží, situaci ještě zhoršuje.. nejsem pro falešnou a přehnanou lítost, ale pro obyčejnou empatii a reálnou podporu.. blbé je, že na to, co jsme osobně neprožili, jsme často větší experti, než na vlastní život.. věci nejsou totiž tak snadné, jak mohou na první pohled vypadat a vždy je dobré, zkusit se alespoň na chvíli do jeho situace vžít.. - jak by mi bylo, jak by to na mě působilo, jaké bych měl možnosti..?

co se týká peněz.. vůbec mi nevadí, pokud se vynakládají finanční prostředky na nemocné.. tohle já prostě neřeším.. když je někdo nemocný, tak by peníze na léčbu mít měl.. vadí mi, když jako trapáci sbíráme víčka, aby mohl někdo na operaci, kterou potřebuje atp., zatímco například ve sportu či politice atp. se točí nehorázné peníze.. proboha, kde to jsme? a co třeba taková eutanazie - nedovolíme ji, protože jsme strašně chytří a humánní a udržujeme život za každou cenu, i když už postrádá smysl a důstojnost.. a přitom by ušetřila spoustu peněz..

a naposledy k té solidaritě - ještě vyšší level solidarity, než na někoho přispívat finančně, je to, že druhému daruješ svůj čas..

upřímná báseň o tom, o čem možná přemýšlí a sní občas každý z nás.. já aspoň jo.. moc se mi líbí..

škoda, že se neopíral raději o nějaký klacek.. ta francouzská hůl tu hloubku ve mně prostě zabíjí :))

tady není co dodat.. skvělá miniatura :)

tak to mě pobavilo :) v krátkosti, ale za mě velmi dobré

.. připomíná mi to ty občasné boje uvnitř nás samotných.. jako bychom se chtěli pohnout někam jinam, ale buď to nejde.. nebo nemáme jednoduše odvahu.. co z toho je sebelež? velmi mne oslovila předposlední pasáž..

pilgrim: musela jsem si to v rychlosti pročíst, i když v zásadě si pamatuji, o čem ta úvaha byla.. můj postoj se totiž ani po těch letech nezměnil.. :) a co si myslím teď? myslím si, že nemá cenu házet na zeď hrách.. a proto jsem s tím přestala a snažím se věnovat tomu, co má opravdu cenu.. děkuju za zastavení :)