|
Ženy dostaly do vínku genetický dar - mají přirozený sklon být v partnerství šťastnější než jejich protějšky.
 14.11.2017 17 1205(19) 0 |
Žena má geneticky zakódovanou schopnost adaptace. Ve fázi namlouvání velmi ostře sleduje a vnímá všechny partnerovy nedostatky. Posuzuje, jestli právě on má být tím vyvoleným, otcem jejích dětí a mužem, na kterém bude závislá. Poměřuje jej s jinými a nenechá na něm nit suchou. Pokud se pro něj rozhodne, zpravidla ví proč. A v té chvíli začnou všechny mužovy nedostatky blednout. Čím déle s ním je, tím více se na něj adaptuje. Často zjistí, že se jí najednou líbí právě to, co dříve viděla jako nedostatek - silnější boky, méně vlasů, pomalejší mluva, sklon k šetřivosti, cokoliv... Už je to ten její a nechce svou volbu zpochybňovat.
U muže je to právě naopak. Ve fázi namlouvání není schopen vnímat detaily, žena je pro něj jeden komplexní a vrcholně vábivý objekt. Chci ji, chci ji, chci ji! zní mu hlavou. Je ochoten jí vše odpustit, odmávnout rukou, jen když bude s ním. Neřeší prkotiny a často si jich skutečně ani nevšimne. Teprve když se žena stane jeho partnerkou, pomalu se mu začnou otevírat oči. Zjistí, že má vrásky, špeky, křivé zuby... Že se nepřirozeně směje... Že se s ní nedá mluvit o politice ani o sportu... Pokud do té chvíle jasně nepřeváží pozitiva, která ho donutí tohle všechno odmávnout, nebo žena v té chvíli už není těhotná, pomalu se začíná rozhlížet jinde.
Je spousta párů, kde velmi atraktivní žena zamilovaně vzhlíží k někomu, kdo jí svým vzhledem objektivně nesahá ani po kotníky. Pokud je bohatý a úspěšný, mají ji za zlatokopku, která se navíc neuvěřitelně přetvařuje. Jenže ženy takto vzhlížejí i k mužům, kteří nejsou ani bohatí, ani úspěšní, ani atraktivní. Jednoduše proto, že oni v nich ty krasavce a playboye vidí. Jednoduše proto, že je tam vidět chtějí - adaptovaly se.
Muži tuto schopnost adaptace postrádají. K vlastní smůle hledí na svou partnerku stále objektivnějšíma očima. A pak nastává několik možností. Část mužů je skutečně přesvědčena, že mají doma ženu svých snů a navzdory všem nedostatkům, které si stále více uvědomují, po žádné jiné netouží. Další by toužili, ale uvědomují si, že na víc nemají - jsou nešťastní. Další by toužili, ale podřizují se okolnostem - dětem, širší rodině, výhodám zázemí - jsou nešťastní. Další touží a odcházejí.
Ženy dostaly do vínku genetický dar - mají přirozený sklon být v partnerství šťastnější než jejich protějšky.
U muže je to právě naopak. Ve fázi namlouvání není schopen vnímat detaily, žena je pro něj jeden komplexní a vrcholně vábivý objekt. Chci ji, chci ji, chci ji! zní mu hlavou. Je ochoten jí vše odpustit, odmávnout rukou, jen když bude s ním. Neřeší prkotiny a často si jich skutečně ani nevšimne. Teprve když se žena stane jeho partnerkou, pomalu se mu začnou otevírat oči. Zjistí, že má vrásky, špeky, křivé zuby... Že se nepřirozeně směje... Že se s ní nedá mluvit o politice ani o sportu... Pokud do té chvíle jasně nepřeváží pozitiva, která ho donutí tohle všechno odmávnout, nebo žena v té chvíli už není těhotná, pomalu se začíná rozhlížet jinde.
Je spousta párů, kde velmi atraktivní žena zamilovaně vzhlíží k někomu, kdo jí svým vzhledem objektivně nesahá ani po kotníky. Pokud je bohatý a úspěšný, mají ji za zlatokopku, která se navíc neuvěřitelně přetvařuje. Jenže ženy takto vzhlížejí i k mužům, kteří nejsou ani bohatí, ani úspěšní, ani atraktivní. Jednoduše proto, že oni v nich ty krasavce a playboye vidí. Jednoduše proto, že je tam vidět chtějí - adaptovaly se.
Muži tuto schopnost adaptace postrádají. K vlastní smůle hledí na svou partnerku stále objektivnějšíma očima. A pak nastává několik možností. Část mužů je skutečně přesvědčena, že mají doma ženu svých snů a navzdory všem nedostatkům, které si stále více uvědomují, po žádné jiné netouží. Další by toužili, ale uvědomují si, že na víc nemají - jsou nešťastní. Další by toužili, ale podřizují se okolnostem - dětem, širší rodině, výhodám zázemí - jsou nešťastní. Další touží a odcházejí.
Ženy dostaly do vínku genetický dar - mají přirozený sklon být v partnerství šťastnější než jejich protějšky.
Ze sbírky: Antimoudra
23.11.2017 - 17:30Nikytu: Máš pravdu, v tomhle obrázku je mnoho střípků a dá se na něj dívat z různých stran. Díky za příspěvek do debaty.
22.11.2017 - 20:33Nemyslím si, že by to platilo pro všechny, podle mého je to jen jedna z mnoha špiček ledovce. Těch faktorů, proč jsme takoví anebo zase takoví, je mnohem více. To by vydalo na seznam... A navíc, ani ten vývojový trend vždy platit takto, bývá to i naopak, že právě žena se rozhlíží jinde zatímco muž ne. Anebo si to dělají oba, nebo chtějí být jen a jen spolu. :-)
16.11.2017 - 08:55Yana: Moc děkuju, i za ten nadprůměrný časopis, potěšila jsi mě. Na tom, co píšeš o zpohodlnělých mužích, určitě něco je. A ženy víc řeší, to je taky fakt. Hm, dá se na to dívat z mnoha stran a každá ukáže něco jiného a žádný pohled není všeobecně platný. To zní jako fajn závěr úvahy o ničem... ale aspoň vedla k hezké debatě :).
16.11.2017 - 08:49Meluzina: Díky, to je zajímavé. A souhlasím, že láska podmíněná a nepodmíněná se nemusí navzájem vylučovat, ony mezilidské vztahy jsou obecně dost složité na jakékoliv škatulkování.
16.11.2017 - 08:44Severak: Díky za komentář. Určitě je to paušalizování a navíc pouhý střípek v tom všem, co ovlivňuje myšlení a chování každého jednotlivce. Jen jsem chtěla říct, že pro ženy je nějaké myšlení a chování možná typičtější, přirozeně k němu tíhnou. Pouhý nápad, postřeh.
A nikde tam myslím netvrdím, že muži nejsou schopni přehlížet vzhledové nedostatky. Po pravdě, tuhle schopnost máme asi všichni, protože vzhledově dokonalý partner je velmi vzácný :).
A nikde tam myslím netvrdím, že muži nejsou schopni přehlížet vzhledové nedostatky. Po pravdě, tuhle schopnost máme asi všichni, protože vzhledově dokonalý partner je velmi vzácný :).
16.11.2017 - 08:37Singularis: Moc zajímavé. Jsem ráda, že jsem inspirovala k další úvaze. I když myslím, že jsem psala o něčem trošku jiném, určitě to spolu souvisí.
15.11.2017 - 16:05vnímám článeček jako úvahu v nadprůměrném ženském časopisu, vůbec si nemyslím že je podřadná, je to jen tvé uvažování, tvůj názor, tvůj pohled, úvaha není od toho aby byla objektivní, ale pravda je že s touhle také nesouhlasím, chápu že rozvíjíš to co píšeš v anotaci a v závěru, to už jsem někdy někde četla, nebo slyšela a i to mi přijde jako blbost, já myslím že naopak ve vztahu jsou spokojenější muži, jsou línější, pohodlnější, dle mé zkušenosti rychleji stárnou...ale to je zase jen můj názor, v podstatě si myslím že muži své štěstí méně řeší, oni tak proplouvají a na otázku zda jsou šťastní mnohdy ani neodpoví, ale ženy jsou více schopné dělat cokoliv pro své štěstí a proto možná se snadněji vyjádří že jsou šťastné. No myslím že pod tím dílkem máš tolik komentářů že se víc rozepisovat nebudu, v podstatě by se dala rozebrat každá věta
15.11.2017 - 12:37Orionka: Singularis: Zajímavý pohled na věc, i když ani já bych to takto genderově nerozdělila, neboť dle Tvého popisu jsem spíše muž. Nejdřív se zamiluju a pak řeším, což je pro život velmi nešťatné. Naštěstí i v tomhle se člověk může učit a rozvíjet.
Ke komentáři Singularis bych ráda dodala, že si nemyslím, že by oba způsoby lásky nemohly být současně k jedné osobě. Naopak si myslím, že jsou tam často oba přítomny a možná jeden na chvíli převládne. To ultimátum, o kterém píšeš, nevylučuje, že k němu cítila i lásku nepodmíněnou. Rozchod nemusí vždy znamenat konec lásky.
Ke komentáři Singularis bych ráda dodala, že si nemyslím, že by oba způsoby lásky nemohly být současně k jedné osobě. Naopak si myslím, že jsou tam často oba přítomny a možná jeden na chvíli převládne. To ultimátum, o kterém píšeš, nevylučuje, že k němu cítila i lásku nepodmíněnou. Rozchod nemusí vždy znamenat konec lásky.
15.11.2017 - 12:02A mně se ta úvaha líbí. A hodně. Souhlasím, že se to nemůže dotýkat každého muže a ženy, že to není ani paušál, ale má to hlavu a patu, má to myšlenku i střízlivé spektrum reality. Za mě ano.
15.11.2017 - 10:55Zajímavá úvaha. Nicméně jak už tu psal kmotrov - je to paušalizování. Ze své zkušenosti můžu říct že neexistuje nic jako "typicky mužské" nebo "typicky ženské" myšlení. Konkrétní osoby mají vždycky nějaké vlastnosti, které bychom pro jejich pohlaví/platovou třídu/whatever nečekali.
Navíc dle této úvahy to vypadá, že muži nejsou schopni něco označit za nepodstatnou blbost (viz vrásky špeky a křivé zuby).
Navíc dle této úvahy to vypadá, že muži nejsou schopni něco označit za nepodstatnou blbost (viz vrásky špeky a křivé zuby).
15.11.2017 - 05:46Ještě dva generově atypické příklady: když Christina Maslach ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Christina_Maslach ) rozmluvila Phillipu Zimbardovi pokračování stanfordského vězeňského experimentu, projevila jednoznačně lásku podmíněnou, dokonce to tak snad i řekla. (Kdyby projevila lásku nepodmíněnou, musela by ho milovat za zorganizování krutosti, kterou tam viděla.) A naopak když umírala první žena profesora Feynmana, ten s ní zůstal až do konce, čímž projevil lásku nepodmíněnou. (Bylo to v jedné z jeho knih, musel/a bych to najít.)
15.11.2017 - 05:38Z genderového hlediska především nesouhlasím s neprůkazným tvrzením, že je takové chování geneticky zakódované. Připadá mi, že souvisí s láskou podmíněnou a láskou nepodmíněnou. Láska nepodmíněná, v naši kultuře tradičně očekávaná od žen, znamená milovat někoho bez podmínek, prostě takového, jaký je, a právě proto, že takový je. Láska nepodmíněná, v naší kultuře tradičně očekávaná od mužů, znamená soudit a klást druhému podmínky a milovat ho za to, že těmto podmínkám dokáže vyhovět. Každý člověk je schopen obou druhů lásky (byť, pochopitelně, ne současně k jednomu objektu) a také oba druhy potřebuje, nejvíc už jako dítě, protože tehdy ovlivňují jeho duševní vývoj, ale člověk potřebuje oba druhy lásky po celý život; pokud ve vztahu dostává jen jeden druh lásky, musí si zbývající druh vynahradit sám. Pokud člověku jeden z druhů lásky chybí, strádá; chybí-li mu láska nepodmíněná, chybí mu vztah k domovu, pocit bezpečí a schopnost si odpočinout nebo odpouštět druhým, chybí-li mu láska podmíněná, je rozmazlený, nesoustředěný a chybí mu hodnoty a smysl života. Ale dle mého názoru to nesouvisí s pohlavím.
14.11.2017 - 20:24Amelie M.: Jejda, to děkuju, že mám tak vysokou laťku. Ale kdybych se bála, že nedostojím očekávání, tak sem asi už nic nedám... a to zas ne, to si radši poskvrním pověst :). Tohle je jenom nápad, možný úhel pohledu, který si nenárokuje pravdivost ani obecnou platnost, takže ho netřeba brát zas tak vážně. Snad se příště trefím líp.
14.11.2017 - 20:20kmotrov: Mělo to být spíš pobídnutí k diskuzi než nějaké dogma, tak škoda. Ale rozumím :).
14.11.2017 - 20:14jako bys to ani nepsala ty.. :) obsahem, ani provedením se mi ta úvaha nelíbí..... přijde mi primitivní, krátkozraká.. s obsahem nesouzním ani v nejmenším a paušalizování mi taky trošku vadí..
14.11.2017 - 18:55No, popravdě řečeno, podobné paušalizování nemám rád. Ani mě to neoslovilo, nasbíral jsem jiné zkušenosti, ani já nechci paušalizovat.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Adaptace a antiadaptace : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bitcoin říkanka
Předchozí dílo autora : Naštěstí se básněmi nebohatne
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Liss Durman řekla o kryndy :Kryndy... Tady asi bez komentáře. Stejně nevim, jak ten náš sesterskej vztah vyjádřit takhle černý na bílým.. My víme a to je hlavní :-)
