Nádherná, jako vždy

NoWiš: dík

ta druhá je úžasná

Orionka: Díky.

Zamila: Já ani sama nevím. Každopádně je smutná.

slnečnica: Já ne.

Týjo, strašně mi to připomnělo knížku Bludiště odrazů od Lukjaněnka... každopádně nice :) a vítej mezi humanoidy!

forma pokulhává, možná by depresi více slušel volný verš, nicméně zaujala a dotkla se citlivého místa.

nesersrna: Děkuji :)

Hezky pl(a/y)ne, ale konec je nějaký ztracený, fade to black... a to se k té rudé moc nehodí, nebo si to aspoň myslím.

NoWiš: já ve výtvarce vždycky dávám pozor, i když si třeba kreslím a povídám s tebou. to víš, multitasking.

Orionka: Uznávám, asi máš pravdu (subjektivní) - napadlo mě to v buse a nijak jsem nad tím nepřemýšlela, asi jsem si s tím měla ještě trošku pohrát.

Úžasná, nejvíc mě dostalo

Z chladnoucích cest
ještě daleko je do vesnic

Připojuji svůj podpis za veškeré superlativy už řečené v komentářích přede mnou a skláním se :)

NoWiš: Neřeš a oceň obsah. (Takhle nějak se asi musel cítit Basil :D)

To je nádherné. A mluví mi z duše. Zase.

Ten konec je nádherný... strašně mi to připomnělo jeden akvarel co visí u dědy na zdi, je na něm přístav a maloval ho nějaký Francouz. (Tedy, ten originál, ten na stěně je z kalendáře.)

NoWiš: Jdi s Ecem někam, nemám náladu na bichle, čtu si tady Žambocha a je mi dobře :D Nicméně okay.

Moc hezká a tak sladká, až z ní bolí zuby. To ten med.

Zamila: Timothy A. Postovit: NoWiš: děkuji :)

Báseň je zajímavá a ačkoli si dovolím o nevinně básníka pochybovat, moc se mi líbí.