jo_: neschopnost víry ve vyšší moc, která řídí jednotlivé osudy, děsivá svoboda vůle, můžeme cokoliv co chceme. měli bychom? není měli jiné než to co si určíme. jako člověk, jako lidé.

Yana: on je rozdíl nesmět a nemoct - a tohle je spíš o tom jak moc můžem..

Orionka: děkuju :) našla jsem to v šuplíku a překvapeně zjistila že se to dá číst

můj velký strach, takový vlk v někom koho mám ráda..

Orionka: housenky mi vždycky přišly přístupnější než motýli, na motýla nemůžeš ani sáhnout, abys mu nesetřela prach z křídel a nezranila ho, musí to být smutné, být motýl.. housenky jsou kontaktnější,roztomilé.. malá hebká zvířátka ve vřesu

jo_: děkuju :)

všechno co dostal jsem jsem vlastně chtěl

mě praštilo, v dobrém. silný text, technicky moc povedený.. obsah mi nepřipadá až tak depresivní jako orionce, jít dál znamená pořád nové horizonty a výhledy, v tom je trochu naděje..

dobrá báseň, špatný utěšitel..

mi se třeba líbí, krev je taky lidská, proč kolem toho takové cavyky..

jak jsem včera pitvala toho whitmana, tak mám pocit že byl úplně o tom stejném, taky vystřelený, a i když byl starý tak neskuhral.. dík že jsem mohla číst. baví a líbí

před třemi dny bych to zepsula na tři doby protože technika a rytmus a rýmy a metafory ale stalo se mu úplně to samé a nemůžu se přinutit protože je mi tak krásně. ale DDD má asi pravdu, nerýmuj, volným veršem je láska hezčí, na co se nechat vázat

jsi
máš
jsme

je to cítit, jako když hoří smolné šišky, tak třeba hoří smolné chvíle a bude po kouskách ještě líp než bylo a když ne tak si to uděláš lepší. amor yanae vincit omnia.

Hezký výsledek nočního bdění, jen co je pravda.

mýtinky v bělském lese jsou teď bahnité a plné ticha a samoty. ale to ticho je takové očekávající, jsou v něm semínka budoucích slov.

bolí, asi měla. snad přebolí.

syrový, něžný, tvý. jsem ráda že jsem mohla číst.

Nevím co k tomu napsat, dřív jsem tvoje básničky nechápala, teď mi přijde, že jo, a že se zadírají jako třísky a líbí se mi. Nad tektonikou jsem dumala zrovna včera.

to je dobře... nenech se přejet celá

vidíš, mně se vždycky straky líbily, říkala jsem si, že musejí mít hezká hnízda.. jsou to zlodějky, ale kradou jenom malé věci. i když ani to se nemá. havranů jsem se bála..

nevím jestli je to tím, že je dneska přešlý den, ale chce se mi z ní trošku posmrkávat

dneska jsem zrovna o věrnosti přemýšlela, byla jsem u šéfové a toho jejího, a divila se jak to přijde že se furt hádají a věrní si jsou

Koniáš by tu radost měl rezignovanou, protože v Bčkovém fantasy jiná není...