Hm....úplně ji chápu...takový chlap...tsss... :)

Nejlepší je ta poslední věta :D PS: Oooo, má Rusalko bledá...ještě aby nebyla bledá, když doslova krvácí pro kus žvance...

:D

Hmmm..velmi zajímavé a pěkně napsané...atmosféra, obsah a tisíc a jedna podoba jednoho života :)

Tak tohle je naprostý luxus :)

To si nejsem úplně jistá, jestli rychleji (tedy když člověk opravdu zaryje své ruce do bahna, tak je to docela jedno)...ale určitě se tam nějaká nahromadí. Na druhou stranu... O dlouhých nehtů máte větší šanci, že aspoň kousek zůstane čistý. Hm...a já stejně stříhám a stříhám, neboť dlouhé nehty se mi zdají být omezující pro celou řadu činností...Uf, to jsem se rozjela :D

Líbí se mi ten úvod před básní... Jinak bych se asi neodvážila odhadnout typického básníka a věřím, že leckterý je docela pedant. Nicméně, ano, čtu-li verše milostné, pak si představuji ďábla s rozcuchanou tmavou kšticí a andělskou duší... O těle ani nemluvě :D Forma dílka se zdá být volná a nenáročná... K obsahu básně se to hezky hodí. :)

Ehm...mezi "na tobě" a "vedle tebe" je kvalitativní rozdíl v pocitu i všem ostatním :D Připadá mi to jak mantra.. Ať to vydrží ;)

Hravé a tragikomické! Moc pěkné :)

Okouzlující! Ano, tohle je má představa osudu...jsou to řeky mezi kterými volím, které se slévají a rozdělují a meandrovití až se nakonec vlijí do moře v okamžiku smrti a tam bude obsaženo vše... Poslední řádek první sloky: nechybí tam "se". Jsem puntičkářka, že? Ta báseň je krásná a zajímavá. Nejvíce oceňuji vyznění. Být odhodlán k žití... to je úžasná síla. Děkuji za tuto báseň! Poslouchej dál takové písně a já se budu těšit na inspirovaná dílka.

Občas to trochu literárně skřípne. Možná bych dala přednost více metaforám a náznakům. Nemusíš být tak explicitní, věř čtenáři, že si to domyslí a pak to na něj bude působit o to více. Celkově velmi oceňuji, že máš sílu přemýšlet nad hrůzami dnešního světa. To chce velký kus odvahy a já si toho vážím, neboť sama už raději schovávám hlavu do písku. Děkuji za tuhle báseň.

Mám ráda tento styl... Sluší malokterému básníkovi, protože předpokládá dát na papír, co zazáří v duši, a to obvykle nejsou zas takové perly. Já musím přemýšlet, ty plyneš... Někdy to trochu škobrtne, ale nikdy to nenechá člověka chladný. Vždycky to nějak v duši zavlní... Připomíná mi to spíš působení instrumentální hudby.

Moc děkuji za konstruktivní komentáře. Teď už to měnit nebudu, protože bych asi nedokázala zhodnotit, zda je to správným směrem. Je to však poučení pro příště! Trochu jako bych spáchala hřích pátera Knoxe (milovníci detektivek vědí a ostatní mají google) a přivedla vraha, o kterém dosud nebyla v textu zmínka, takže jsem nedala čtenáři šanci předpokládat. Tolik mě netrápí možnost nedorozumění, neboť koho text pobavil, tak pravděpodobně záhadným, ale dost bezpečným způsobem došel k obdobnému smyslu role Karla. Nevyřčené má kouzlo překvapení :)

mannaz, Borůvko a micromys: Jsem ráda, že pobavilo a stálo za komentář! Mějte se krásně. ;)

Vladane, děkuju! To ještě promyslím. Neomezí se tím ten šok, co to má způsobit čtenáři?

Sdělení rozumím skvěle. Ano, strach z věcí, které mohou přijít nám často brání mít skutečnou radost z věcí, které přicházejí. Forma dost přímočará, ale ono občas neuškodí říct to na rovinu a bez zbytečných oplétaček :)

Páni...tohle dává klasickému pozorování hvězdné oblohy (je to trochu romantické klišé) úplně jiný náboj. Velmi povedené.

Takové pásmo... Občas výstižné, občas jakoby text tou řadou rýmů sám hledal kudy dál... Celkově, ano, povedené. Hlavně ta pasáž s pravdou mě obsahově zaujala.

Děkuji :)

Ten pocit znám. Moc se mi líbí druhá sloka. Hezky napsaná báseň, jíž volná forma sluší.