Jů, melanchoulit je super! Ale nejen to, mám ráda básničky s nečekanými obraty, u kterých se pousměju.

Většinou se v komentářích snažím být slušná, ale tohle si zaslouží výjimku. Absolutní odpad jak formou, tak obsahem.

casa.de.locos: Už chápu, četla jsem to blbě... asi mě zmátla ta chybějící čárka :).

Moc krásné, obrazné. Jenom tápu u syrového a rudého, buď nerozumím smyslu nebo mi tam nesedí pády.

Jo, má něco do sebe. A krásnej úvod :).

Není co dodat :).

Paráda! Teda obsah smutný, takový ze života, ale na zpracování jsem si smlsla, i jazykově.

Moc pěkné, s náladou. Někdy stačí jen slova a je to víc než všechny rýmy a tak.

Pěkné :).

Moc milé, hříšná nádobo :). Četlo se krásně plynule i lehce a je z toho cítit, jak lehce se i psalo. A přitom, tolik nápaditých a přesně padnoucích rýmů, že ta lehkost je až těžko neuvěřitelná. Asi ti začnu říkat důvěrně Publie nebo tak něco :))

koiška: O černých duších to zas tak nebylo, spíš o černých chvilkách... Ale každopádně díky za návštěvu :).

Oiniké: Jo, poslední sloka je asi taková nejčistší. Děkuji za komentář :).

Zamila: Já myslím, že to je výhradně tím, jak jsi vnímavá a přemýšlivá :).

Tom Cortés: Urážet se můžeš, až řeknu něco o tobě. O tvém díle můžu říkat, co chci, na to mám jako čtenář právo a od toho tu ty komentáře nakonec jsou... ale příště si to u tebe fakt rozmyslím :).
Připomněl jsi mi, co tady před časem napsal jeden moudrý muž jinému psanci. Dovolím si ho ocitovat: "Nic nesluší umělci více než skromnost, pokora a úcta k názoru svého čtenáře."

Tom Cortés: Vytrháváš z kontextu a skoro to vypadá, že nesneseš žádnou kritiku, i když svým smajlíkem říkáš něco jiného :). Můj momentář nezněl "O ničem.", nýbrž "Vcelku o ničem, ale tak nějak hezky :). Příjemný text, co neurazí." A tvoje báseň na mě takhle působí i teď, když konečně vím, o čem je - vztahové dilema jsem v ní opravdu neodhalila, je v kategorii "život" a o lásce ani slovo. Asi je to na mě moc zastřené:).

Tom Cortés: Ale já rozumím, že není o přírodě. Zobrazuješ lidský život, resp. svoje prožitky a pocity, skrze metafory o konci léta a dějích v přírodě. Jen říkám, že tento nápad měla už spousta autorů před sebou a ani vyjádření není tak originální, aby utkvělo... teda mně, někomu jinému třeba jo :).
Víš, ten můj první komentář nebyl nijak příkrý. Proto mě zarazila tvoje podrážděná reakce. Upřímně míněná kritika je podle mě to nejcennější, čeho se tady autorovi může dostat.

Ranní porce erotiky :)). Přímočaré, hezké. Jen ta poslední sloka mi maličko drhne, druhý verš se mi zdá rozdrobený, nevýrazný nebo nevím co, prostě mi tam úplně nesedne.

Tom Cortés: Tak dobře. "Je to vcelku o ničem" chápej jako "nevidím v tom nic nového nebo zajímavého, co by hlouběji utkvělo". Koloběh přírody a lidského života porovnávaly už tisíce básníků. Netroufám si říct, že rozumím všemu, co jsi chtěl vyjádřit... ono chápání básně je vždycky subjektivní, takže to snad ani nejde. Ale můj čtenářský dojem je, jak jsem napsala hned v prvním komentáři: příjemný písňový text na obehrané téma, asi se bude dobře poslouchat, ale hlouběji nezaujme. (Vím, že jsi zvyklý na pochvaly. A klidně můžu jednu přidat: tvoje texty mají úroveň, která tady poměrně vyčnívá, o tom není sporu. Ale předpokládám, že kvůli pochvalám tady nejsi, že ti jde spíš o upřímnou zpětnou vazbu.)
Jinak objektivní a subjektivní si myslím nepletu. Všechno, co tady píšu já i kdokoli jiný, je samozřejmě subjektivní. Jinak to u hodnocení poezie na literárním serveru snad ani nejde. Objektivně můžu napsat, že někdo udělal hrubku nebo že nesedí rým, ale to je tak všechno. Dojem z díla je a vždycky bude subjektivní.

Tak to mě bavilo. A pak že matematika není sexy :).

Líbí se mi, první sloka asi nejvíc, celkově krásná myšlenka.