Docela mě bavila, jen závěr jsem asi čekala trochu zajímavější, záchodová pointa mě prostě neuspokojila :).

slnečnica: Děkuji, že jsi komentovala. A samozřejmě i za pochvalu první sloky.

Jsoucno: Já myslím, že poezie by měla něco vyplavovat. Když to přečteš a nikde uvnitř to ani nebrnkne, je to asi blbý. Takže děkuju za zpětnou vazbu. A rozumím i těm rozpakům, je to trochu kontroverzní, záměrně vstupuju do neprobádaných vod... Vadí ti jen to téma nebo ještě něco jiného?

tlachapoud: Já děkuju za přečtení i komentář.

Mlčeti Zlato: A mně se líbí komentář, díky!

dvakredencedekadence: Beru jako pochvalu. A děkuji.

Je to hodně nevyrovnané, první sloka se formálně povedla na jedničku, ale dál už rým i rytmus drhnou. Myšlenka se mi líbí, možná scházela jen trpělivost na dotažení.

Moc hezky shrnuto ve třech slovech. Štěstí je poloha - to se mi taky líbí. Štěstí je vlastně úhel pohledu.

Nemilovaná. To je návrh názvu, který by mi k tomu seděl, kdybys ho třeba nakonec potřebovala. Jinak moc chválím, má to zase sílu, kterou podporují všechny ty konkrétní pojmy, od gastromických po místopis.

Megynka: Díky! PF!

... omlouvání s vařečkou... to je docela živej obraz

Moc pěkná. To jsou mršky emoce, vyhodí člověka z konceptu, ale pak přeskočí výhybka a místo k očekávané radosti se dojede kousek vedle.

překvapila jsi mě, prózou i námětem, a bylo to dobré překvapení :)

pobavila... i když nevím, jestli to byl účel

vánočně nevánoční, sametově mrazivá... pěkná

Lasak: Nevím, co jsme my lidi zač, asi každý něco trochu jinýho, takže je těžký škatulkovat. Jistý je akorát to, že jsme se nevyvinuli z labutí, ale z opic, tak s tím teď prostě bojujeme. Kdybychom to měli jak labutě, bylo by to asi o dost jednodušší, ale zase by se o věrnosti nepsaly žádné básničky a nevznikaly by kolem nich takovéhle zajímavé diskuse :-)

Lasak: To je zas jiný úhel pohledu, ale v básni je výslovně řečeno, že věrnost by měla být lidem nejpřirozenější. Evoluce říká něco jiného, speciálně mužům to říká. Že její hlas mnozí neposlouchají, vzepřou se mu, protože to po nich žádá společnost, partnerka, strach, zkušenost, zásadovost, cokoliv, to je zas jiná věc - a je to určitě dobře. Ale nejpřirozenější to podle mě není. Potom by na tom totiž ani nebylo moc co oceňovat, kdyby to bylo tak jednoduché. Jenže ono je to právě naopak: věrnost znamená vzepření se přirozenosti, jak si ji žádá evoluce :).

Převratná myšlenka. Co jsem o tom kde četla, tak vždycky jenom, že věrnost lidem přirozená není. A že by jim měla být nejpřirozenější, tak to už teda vůbec.

Ó, tak tomu říkám Romantika. Povedla se moc.

Příjemně zimní, mikulášská. Srdce je vzácné zboží.