Je smutná, ale hezky to vystihuje.

Fíha, ono ta takhle někde funguje? :) (Teda ještě aby fakt uklidila, slibem nezarmoutíš.:D ) Básnička každopádně moc povedená.

misháá: Dík! :)

Severak: Díky, je to super! Neznám, ale teď si hraju různý Trabandy, mají pěkný texty...

Sucháč: Děkuji, zahřálo :).

Přenesla mě úplně jinam a není to jen v obsahu, ale hlavně v jazyku a formě. Krásné, máš našlápnuto na trubadůrku :).

Krásné vyznání. Některé chvíle utkví. A zní mi trochu "zamilovsky", to asi ten brokát a krajky ;-)

Jiří Turner: Uf, tak to jsem ráda :). Děkuji za pochvalu, potěšila.

Zamila: Až tak? :) Ber to spíš jako hru se slovy, to rýmy mě tam zavedly ;-). A dík za komentář.

casa.de.locos: No vidíš, pro tebe nic neříkající, zato Jiřímu řekla všechno :)). Ale ne, moc děkuji, ráda jsem ti kápla do ponorné noty.

Mušky by se asi našly, ale na tvůj věk je to fajn :). Zaujalo mě, jak se špatně schová pohlaví. Když jsi kvůli rýmu použila mužský rod, úplně mě to trklo - takhle prostě kluci nepíšou, je to jasně holčičí báseň. (Taky jsem to tak jednou udělala, pro změnu kvůli rytmu, a taky to nesedělo. :))

Teď jsem náhodou otevřela a připomnělo mi to tvůj a můj komentář k básni Nejstarší kouzlo a věčný příběh. Přesně tyhle sklony, o kterých jsi tady psala, jsem měla na mysli.
Pocity první lásky jsi popsala moc krásně. I když málokdy skončí dobře, už navždycky bude první a jedinečná, padající hvězda k ní patří.

taron: děkuji, to je dobře :)

Pro mě je to o touze a nemožnosti úplně ji naplnit, což je nakonec i dobře. Hezké!

taron: Je to jasný, proto mi ji komentovali jen muži :)). Díky za zastavení.

taron: Smutná a bez života? To je erotická báseň, zkus ji přečíst ještě jednou ;-).

Asi mám dneska rýpavou náladu, ale tohle je na můj vkus moc mini. Tím nemyslím formu o dvou rýmech, ale obsah. Ano, na podzim se kraj mění, to už tak bývá. I lidé se mění, logicky, i doba se mění, jak by ne. Oproti tomu hvězdy se nemění, a když zrovna není zataženo, vypadají po setmění pořád stejně. Potud nic objevného. Čili poselství zřejmě musí být v té poslední myšlence: "tiše mizí ten, který se nepodobá". Hmm, moc jasné to tedy není. Chápu to tak, že mizí ten, kdo se nepodobá měnící se době. Ale doba se mění tak mnohovrstevně a složitě, že snad ani nejde v ničem se jí nepodobat. A i kdyby, kam by měl mizet? Nebo je to o mizejícím létu a "ten" je tam na zmatení? Omlouvám se, ale jaksi mi uniká smysl.

taron: Díky za komentář, máš pravdu.

Mládí pohlíží na umírání poněkud idealisticky ;-). Básnička hezká.

moonell: Děkuji za názor, zajímavé :).