Stáří je ta chvíle, kdy to vzdáš. Asi proto zní tohle slovo tak smutně. Líbí se mi, jak jsi to popsala.

Milé a sladké. Něco s vůní po medu jsi tady určitě už měl, myslím, že jsi tu původní verzi jen upravil do baladické podoby... nebo mě klame paměť?

Amelie M.: Moc děkuji, že sis tak pěkně početla :). Jsem ráda, že se líbila... je to hodně osobní básnička, i když tak možná nevypadá.

Děkuji za poučení i za krásnou ukázku. Líbí se mi atmosférou i jazykem. A děkuji taky za zmínění VTG mezi současnými básníky, to mě osobně potěšilo. Vlastně jsi mi ho svou baladou trošku připomněl, on si také libuje v opakování veršů.

Velmi zajímavá úvaha, pečlivě zpracovaná, dobře vyargumentovaná. Ani nevím, jestli mi tam něco chybí, to by žádalo podrobnější analýzu. Spíš napíšu, co mě zaujalo. Jak tenká může být hranice mezi zdravou sebedůvěrou a arogancí, někdy je odlišuje jen nedorozumění... ke kterému právě ve virtuální komunikaci dochází velmi snadno. Že arogantní vystupování může být sebeobrana, takový člověk si ve skutečnosti nevěří a skrývá svou nejistotu za výpady proti druhým. A že k pravé skromnosti a pokoře (nikoli k pocitu méněcennosti a z něj vyplývajícího chování) se většinou musí dospět, vrozené tyto vlastnosti nemáme. Krásně je to vidět na příkladu moudrých starších lidí, kteří v životě skutečně něco dokázali a kterým je arogance na hony vzdálená.
Zarazil mě jenom příklad s matematickým výpočtem v části o kategorickém vyjadřování. V matematice je relativizování tvrzení očividný nesmysl, vše je objektivně prokazatelné. Ale takových oblastí je skutečně málo. Většinou se v našich názorech mísí objektivní a subjektivní, a čím je subjektivní složka vyšší, tím víc je podle mého názoru třeba relativizovat tvrzení uvozením slovy "myslím", "jsem přesvědčen" apod. Když to vztáhnu konkrétně na sebe a svoje komentáře, absolutní tvrzení si dovolím v případech, kdy jsem si naprosto jistá a pravda je objektivně prokazatelná, což se v 99 % případů týká jazykové stránky díla. Jinak relativizuji, jsou to moje názory, nic víc.

taron: Moc děkuji. Ještě nezačala, akorát já jsem buď v předstihu nebo pozadu :).

vanovaso: Děkuji, tak jsem to myslela. Odvaha vsadit si někdy chybí. Ale letní noci v sobě mají jakousi energii, která to pomáhá překonat :).

PrimaDen: Děkuji. Ty první dvě jsou obraznější, nasazují atmosféru, třetí už je trochu v jiném duchu - jde tam víc o sdělení. Rozumím, že k sobě tak docela neladí.

Devils_PIMP: Děkuji, já dráždím kde co, fantazii nevyjímaje ;-)

korálek: Díky :).

koiška: Děkuji, to zahřálo.

Zní mi to až eroticky. Každopádně zajímavé.

Nějak to nedomysleli :)). I to se stává. Hezké.

Amelie M.: Já tohle neberu jako hrubku, spíš jako hru s jazykem, nabourávání jeho stereotypů. Proč by se - s trochou fantazie a básnické licence - nemohla odvaha tančit stejně jako polka? :)

Krásný nápad. Taky se mi víc líbí první dvě sloky, musela jsem se u té představy usmívat.

Lenča: Děkuji :). Jsem skrytej romantik ;-)

Amelie M.: Díky! Tančit odvahu je vědomá inovace :). Mohly by tančit i odvahou, ale tenhle obrat se mi zalíbil, i když vím, že je nezvyklý. Pokud je srozumitelný, jsem spokojená.

Ignácius J. Reilly: Moc děkuji.

Mamka: Jsem ráda, že se líbila. Já už chci léto! :)

Miro Sparkus: Děkuji za milou návštěvu.