Tahle série mě jistým způsobem fascinuje. V prvním díle jsem si myslel, že by se svým spolužákům mohla pomsít nějakým kobercovým bombardováním. ale teď mi došlo že by se ta atmosféra jakési naděje zkazila příchutí béčkového filmu.

na tohle si vzpomenu až zase uvidím toho člověka jak káže svá plamenná kázání na Andělu:

,,Bůh Vás miluje! Obětoval kvůli vám svého jediného syna Ježíše Krista!"

[611B][3057][3066] :-)

pěknej konec...

líbí se mi ta atmosféra...

zajímavý výsledek...

micromys: to je mi jak líto těch loutek, tak toho, kdo tahá za provázky

Davidsoft: diky za postřeh, příští pokus o kaligram bude lepší

uzemněné loutky si jako vodič (loutkoherec) nějak nedovedu představit...

já vždycky spíš zastával teorii, že to co se jednou stalo je historie a s tim už se nehne, ale dá se na ní skvěle stavět

pěkná, pokud je podle reality, tak držím palce

to čtení v mapách možná nebude uplně rozdíl od přírody, onehdá jsem se o tom bavil s jednou holkou a ta mi říkala, že jako malá četla v mapách dobře... došli jsme k závěru že ta schopnost nepoužíváním zakrněla

drsný... připomíná mi to situaci kdy po mě jeden bezďák chtěl kousnout jablka co jsem jed... WTF?! kdo by to proboha přijal?

Láska patří živým…. Nedá se jen snít, je třeba jí žít.

Velká pravda. Přimlouvám se za další povídky :-)

Máme ovšem i alternativní představy básníka:

Bůh ví, že jsem škaredý!
Puch mrtvoly ode mne táhne,
na rukou, na nohou puká mi maso,
znáš hutě v Bašce? Tak oko mi plaje,
krvavý chalát mi z ramenou vlaje,
v pravici hornické kladivo nesu,
levou mi urazil uhelný balvan,
oko mi vyžehl vyšlehlý plamen –
na zádech sedí mi sto vrahů z Modré
(jak divoké krysy mne do šíje hryžou),
na kyčlích sedí mi sto židů z Polské –
Smějte se, bože můj, smějte! Tak vypadám já,
já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč,
porobeného národa bard.

(Petr Bezruč: Škaredý zjev)

I když musím uznat že na tohle asi holky moc nejedou :-D

to bych řekl že je to opravdu inspirativní doba, těch detektivek co mě napadá.... :-D

nějaký tušení mi říká že to nebude jen příroda ty vzpomínky.... i když nic proti jezeru, nejlepší pohled na svět je skutečně z paluby lodi.

pěkný, příjemné ochlazení přehřátého dne :-D

akorát technická: když hoří vlasy, tak to děsně smrdí. to nemá s ,,jemně a hebce" nic společného :-P

by jeden řekl že v dnešní době, obzvláště tady v čechách (zemi nevěřících psů) už tohle patří spíš do učebnic dějepisu...

Pěkná, má takovou sympatickou atmosféru, že konec zní taky (kupodivu) dobře...