> Qui pro Quo

děkuji za naučení (dalšího) latinského sousloví, ty se vždycky hodí

má to něco do sebe, jako milovník "industriální poezie" i jako člověk zajímající se o moderní dějiny to cením

obávám se, že to o nevyužívání mozku na sto procent bude nějaká pověra

kromě toho, jako se nepodařilo jednoznačně lokalizovat duši do určité části těla, zdá se, že paměť je (alespoň) stejným způsobem rozptýlena v mozku

konec zabil - doslova :D

ta psí hovna patřej do zlatého rámu na zeď kanceláře technické správy komunikací (nebo jak se ti silničáři vlastně jmenují :D )

Julie však byla krásná a chytrá, takže nezůstávala dlouho sama. (podvádim - cituju jednu svou povídku)

já mám žánr útržků celkem rád. Občas mě to taky svádí ho psát, ale já, jakožto strukturalista a formalista, se nedám.

Jinak "zlá psychedelická holka" je zajímavé označení i když už jsem ho u tebe viděl...

nic proti, ale sám koncept "dědičného hříchu" se mi dost nelíbí a těžce ho neuznávám.

Ale nebudu vyvolávat flamewar. Šťastné a veselé! :-D

mimochodem: hrálo se to někde někdy?

Josef chudák netuši... :-D

klasický problém: nic není vysvětleno. Ale dobrá, to nechám být jak je.

Spíš by bylo dobré nějak si pohrát s přepínáním pohledu postav. Nějak to lépe odlišit kdo co vidí...

TomasNois: tak vždycky to jde vyřešit tím, že hrdinu na konečný vybudí průvodčí a jemu se to jen zdálo

kde je konec?

jinak „Obyčejný baráček ze sedmdesátých let, lehce renovovaný, ale jinak z něj čišel čistý komunismus.“ to je zajímavý popis, sám označuju některé stavby za komunistické (většinou betonové mrchy styl sedmdesátých let).

mimochodem: u vás je vrabců spíš hodně nebo málo? U nás celkem dost.

Dívka v modrém: Bulgakov byl naopak velmi šikovnej, s těma rukopisama to bylo složitější.

Jinak Markétka se jmenovat musíš pouze pokud chceš být pozvána jako hostitelka na výroční ples pana Wolanda a jeho svity. (díky za lichotku ;-) )

> tak začínám psát novelu,
> jíž vzápětí oheň ničí v prach..

rukopisy nehoří :D

Náčelník Holá Ruka: já jsem odborník na tlačené rýmy

Jinak k anarcho-swingu - třeba budu průkopník nového žánru.

Mohu psát.
... Ale nikdo si to nepřečte.

To je (kupodivu) velká nevýhoda internetu.

sakra, ten čas, kdy bych měl přestat poslouchat metal patrně nastal! Po této básni mi totiž automaticky jako reakce naskočilo:

ruce starých dělníků větve usýchající
kladiva rozbitá vesla puklá
ruce starých dělníků štandarty zvětralé
talíře mozolů fijaly ústraní....

(text S.K.Neumana zhudebněný skupinou Umbrtka)

mannaz: určitě se vyplatí pozorovat, zrovna teď mám ve frontě na zveřejní dvě povídky, z nichž jedna se odehrává celá a druhá částečne v autobuse