Jsoucno: přímý zásah

Zamila: Děkuji. Ponožky to jistí...

oslov radek: ano... naštěstí :)

To je tak, když otevřeš báseň, kterou jsi ráno přehlídla... a ono ti to sedne. Do momentální nálady, do rozpoložení...
Strukturu hodnotit nebudu, to ponechám jiným.
Mě sedla dokonale. Děkuji :)

A42: Přesně tak to právě fungovalo. Takové automatické psaní. Ten den, těch pár minut to byl dokonalý Apríl.

ioreth: děkuji, to mne potěšilo.

princeznacarodejkaZ: Byl to vlastně neúmyslný úmysl, jestli mi rozumíš. Ano, mělo to působit úsečně. Bylo to úsečné. Rázné. Jak se měnilo počasí, myšlenky, když byla báseň psaná. I ten závěr... K němu se mi tečka zkrátka nehodila. Možná jsem mohla poslední větu napsat menším písmem a tři tečky v závěru. To by taky šlo. Mimořádně není upravená a líbí se mi takhle "surově" ... Navíc, není to báseň v pravém slova smyslu. Jen takové zamyšlení, cosi.. Proto je i v miniaturách. Nicméně díky za názor a za návštěvu :)

ioreth: potesilo. Díky :) ...

princeznacarodejkaZ: dekuji. Nerozhoduje, ale v určité chvíli se bohužel začne hlásit o slovo.

Ano. Právě ta kocovina je peklo.... i v takovém nevědomí by měl člověk vědět, co dělá... diky

hmmm.. moc pěkné :)

to je skvělé!! Jak samotný nápad, tak obsah, který vznikl :) ... (jdu si tajně zkusit do zápisníku)

A42: Vidím to stejně...
Nicméně. Zajímavá, možná až trochu depresivní s výhledem na lepší zítřky? Trochu jsem se zasnila. Líbí.

Ano, ta mě nadchla :)

pěkná :) zní mi dobře...

wocell: první verze byla trošku předělávaná. To je tak, když si duše lítá kde chce ;) ... díky

taky si nejsem úplně jista tou básní... ale jinak hezky a reálně vystižený okamžik... "škrábu se no řekněme na koleně" hm hm, co mi to jen připomíná. Pohyby nevědomosti a zamyšlení... Ale jo, líbí se mi

Amadeo´´: Mnohem horší, to každopádně... potěšilo mne, že nezklamala... Díky

Marbal Škutin: v tu chvíli aktuální, děkuji.

ta mi dneska sedla....