...
![]() ![]() ![]() ![]() |
černá kočka
se protáhla
svůdně se prošla
přes přechod
na červenou
dveře
do jednoho z vesmírů
nehlučně zaklaply
křišťálová koule
se rozletěla
na milion budoucností
všechny
se stanou
někde
se protáhla
svůdně se prošla
přes přechod
na červenou
dveře
do jednoho z vesmírů
nehlučně zaklaply
křišťálová koule
se rozletěla
na milion budoucností
všechny
se stanou
někde

Z.Biskup: Dík za návštěvu. Jsme ráda, že se líbilo. Uvidíme - v některé budoucnosti... ;-)

Zamila: Těší mě, že se líbí a s tím zamýšlením ... no, nepřehánějme to. Budoucnosti si většinou dělají, co chtějí. :-)

Zamila
Pěkné a chytré - nutí k zamyšlení ... Takže na to, že to není mu styl, se mi to vcelku líbí :-)

Nikytu: ... a třeba žádný ze smyslů není lepší či horší, prostě jiný, co my víme. ;-)

To je tak krásné! Skvěle zpracovaná myšlenka. Nějak mi připomněla Pratchettovi Koberce. To je z toho, že je mám čerstvě v hlavě :D Vážně se mi líbí.

Někdy bych si přåla jít je prozkoumat. Najít tam někde třeba lepší smysl. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Veškeré budoucnosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Teploměr
Předchozí dílo autora : Tsunami
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)