Taky jsem kdysi vytvořil něco co by se mohlo jmenovat "Houpy hou", nedávno jsem to objevil při prohledávání starých sešitů, nevložil bych to sem ani pro zasmání, člověk by měl mít určitou laťku pod kterou při publikování neklesne, jenže Tys mi nahrála tím názvem. Takže, jako dejme tomu psychologickou studii co přináší jaro (mimo jiné) mužům:
Pejsek běží bez vodítka
za ním utíká panička bez
houpy hou je jaro...

K Tvé básni:
Opět skvělý nápad , hezká atmosféra, chtělo by to větší snahu posunout to někam dál, dostat to na hranici Tvých možností, takhle to v některých místech působí příliš pohodlně
...hlava se točí, matička zem, uctívám svoji vlast, pole háje krajinu malebnou. Máš skvělé nápady, podobné výrazy je ale sráží. Ty skvělé nápady Ti můžou mnozí závidět, v poslední době, až na výjimky, mám pocit, že bys k sobě mohla být náročnější.

Moc, moc se mi to líbí.
Líbí se mi to vzájemné mystické propojení ve druhé sloce, kdy kořeny tebou prorůstají do ostatních, kde přinášíš poselství o tom, že zdánlivě složitý problém světa se dá velmi snadno řešit tím, že budeme čistit své zahrádky.
Zatímco první dvě sloky přinášejí poselství, ta třetí je hravá a i v tom je poselství, nemusí se všechno brát smrtelně vážně.
...A jsem tím kým jsem
Tady jsi nevědomky dosáhla božství

Je mi ctí!
Fakt nekecám...

Zamila: Díky moc!

Jiří Turner: Jo, Mathesius. Dokázat s rodným jazykem to co on...
Díky moc.

shane: I tobě díky!

koiška: Díky moc...

slnečnica: Ó děkuji:-)

Yana:Tu variaci tvoří ten rozhovor s měsícem a to víno (které je ve skutečnosti pálenka, ale do češtiny se často chybně překládá jako víno, s vínem působí překlady romantočtěji a i mě je víno bližší).
Děkuji Ti za moc hezký komentář. Jinak, jedná se o téměř ztracené dílo, které jsem napsal před více než 10 lety a nedávno ho našel.

Orionka: Možná máš pravdu, ale v překladech do češtiny volný verš nacházím. Je to vylhaná báseň napsaná po osmi letech manželství, ale ne tak docela, se samotou mám bohaté zkušenosti.

vanovaso: Dík za pěknej komentář

Amelie M.: AdamSeski: Lenča: Ailin: Díky moc!

Tahle báseň je věnovaná jednomu z nás, já ji vnímám jako poděkování, snad mi autorka promine, že svůj komentář budu věnovat tomu, komu je určena. Nenápadně ses vytratil ŽblaBuňko, když čtu Tvoji poslední báseň, mám pocit, že to naznačuješ. Pokud tomu tak je, díky za vše, bylo mi tu s tebou moc fajn. A pokud tomu tak není jen dobře, chyběl bys nám tu.

Klostermsnna neznám, ale při čtení tvých veršů jsem si okamžitě vzpomněl na působivý film, jehož děj se odehrávé na Šumavě na začátku minulého století, jmenuje Cesta pustým lesem (byl záměrně natočen černobíle). Nevím co dělají asiaté na šumavských statcích, u nás v podstatě ovládli obchody s potravinami, a dělají to co by našinci nedělali, mají denně otevřeno od rána do večera a při tom jsou k zákazníkům úslužní. Kdysi obchody velké části patřili Židům. I na Šumavě. Ze Šumavy zmizeli Židé, potom Němci (stejně jako před tím kdysi dávno staří keltové a germáni). Těm asiatům ty statky musí někdo prodat a oni je kupují protože pro ně mají větší cenu než pro Čechy, to je prostě realita.

Ty máš celkem zajímavé nápady, tvoje verše ale působí přespříliš obyčejně, nemají v sobě potenciál přinést něco nového. Stokrát omleté fráze nepůsobí zajímavě. Musíš hledat neobjevené cesty, pak je báseň svěží. Naopak Tvoji silnou stránkou je, že dokážeš dílo velmi působivě vypointovat.

Naprosto souhlasím, Ordinace v Růžové zahradě je vylhaná do posledního písmenka a bude tu žít věčně!

Žes to nekoupila, mohli jsme tam dělat autorská čtení.

Já podobná místa vnímám...
...podobně

A promlouvají ke mně víc než ta opravená. Přenesla si na papír Genia loci velmi silně, autenticky.
Možná by se mohla ta kostrbatost o které mluví Orionka v takovém případě odpouštět. Díla které popisují konkrétní známé místo se dost dobře dají publikovat, třeba v některých místních novinách. Tím by sis ověřila, zdali má obsah moc nad formou.

HEJ
To je přesně to na co jsem myslel .-)

Nerovnovážná stavba nevadí, je to volný verš, má to svůj vlastní (jak řekl DDD vnitřní) rytmus.

To je přesně to co hledám.

Jinak mám moc rád tohle období, ještě je zima, ale člověk má pocit, že jaro tu už je.
Zatím někde skryté.
Pěkné

Já jsem věděl že to není ideální termín. Já jsem vychovanej především folkovými písňovými texty. Tam se termín frázování používá (dle jednoho výkladu) pro:
členění na menší samostatné celky (hudby s textem). Já v tvém díle taky vnímám menší samostatné celky, které mají samostatnou působivost (v rámci celku) a to se mi moc líbí.

Když jsem použil to přirovnání ke Křesťanovi:

...Tak mi podej láhev piva,
která jediná tu zbyla,
která jediná tu zpívá,
jen se zvedej, ty mý mládě,
jsme teď první, v tom je síla,
a taky předposlední v řadě,
po nás pár chromejch koní.


Text vnímám po dílech:

...Tak mi podej láhev piva,
která jediná tu zbyla,
která jediná tu zpívá,

...jen se zvedej, ty mý mládě,
jsme teď první, v tom je síla,
a taky předposlední v řadě,

...po nás pár chromejch koní...

Každá část je neobyčejně silná sama o sobě a přitom je součást celku.
To jsem měl na mysli výrazem frázování (nevím jestli jsem ho použil správně)