Dott: neboj, tebe bych hladil jen chvilku... mám další sešit, hádej, co za něj chci?

není poznat co k čemu patří
slovoschody komplikovaně kombinované
rozbíjí básnivost básně
a dělají z hvězd zářivky
protože jsou úspornější
a umí jen svítit

dobrý nápad

Miro Sparkus: Tohle není nepřátelství, jen smutné konstatování. Nežiju v čechách a nejsem čech, přesto je řeč o státu který bude náš - českého národa. Přesto je řeč o tom, že nic než národ, tedy národ český. Ano, nic než národ, ale můj národ vlastně neexistuje.

Čechy čechům, o to ostatní se postaráme samy. Nedělej z jedné republiky jeden národ.

Vybíráš si, co se ti hodí. Buď přistupuj k celku, nebo nemluv o cti, protože tohle čestné není.
Lidi lžou, všichni si lžeme pod rypáky a tím, že odmítám módní kecy v kleci, které mnozí jejich interpreti ani neberou vážně, (nekonkretní citát, jestli si to přebereš na sebe, nazvu tě hrdou vztahovačnou opicí, která vlasti spíš skodí... plus bonus).
Kde je pravda? Kde máš pravdu? Ta je nad vší tou hrdostí, krásou a ctí. Pravda vítězí, neznáme pravdu a proto prohráváme (všechno nebo nic). "Pravda vítězí" není heslem českého národa, proto ji nezmiňuješ? Je důležitější čest nebo pravda? Obojí je nepraktické.
Jsem historik, nemusíš mě poučovat. Ano, nemám být na co hrdý, pokud je moje vlast česká! Je pozdě na nějakou klidnou změnu, všechno je prolezlé zlem a lžou lidem do očí. Buď budeme beránky nebo poteče krev. Co chceš ty? Nějak žít musíme

Lasak: proč by to říkali? ta slova se nepoužívají, hlavně v médiích, ze kterých většina lidí čerpá informace a děti slovní zásobu. Vláda v tom není sama, díl ničení zastává i "obyčejný" lid
Osobně kašlu na hrdost, protože nemám být na co hrdej, kašlu na národ, protože nemám národ, kašlu na čest, protože je jenom vymyšlená a vylhaná. Přežije dravec, nebo člověk, který se umí přizpůsobit, ubránit se, zachovat si identitu, chytit šanci za pačesy a který umí být připraven. Vlast je něco jiného.

chápu, ale nevím, jestli chápat chci nebo nechci

lidi mají oči otevřené, jenže nic neudělají, budou o tom jen psát a říkat jak je to špatné a tak dále

chápu...
upít se k smrti a všude slunečnice

jo, líbí se mi

originální...

když chybí čárky, čtenář se víc soustředí na to, co kam patří a dojem z básně to celkem snižuje.
no, asi chápu, ale tak nějak přesně nevím, o čem to vlastně je

dobrý popis hřbitova a jeho okolí - není tam jen mrtvo, ticho a "prázdno"... a kameny

pěkná milostná poezie

zajímavý nápad i zpracování, jen absence čárek trochu mate

no, já nevím

připadá mi to spíš jako kázání kreativního kněze, než jako básnička

můžeš i podlézt, ale pak se zase narovnej.
Jistěže je takové moralizování (nebo moralistické tváření), které nevede k nějakému výsledku, směšné a ženy/muži si v něm vlastně jen chtějí najít nějaké ospravedlnění (toho, co dělají). Nejsou ve svém filmu spokojení, ale kritikům nabízejí jen to "spokojené". Někdy jim nedokážeme vysvětlit, že je to špatně a někdy to pochopí samy a vysvětlí to nám

néé, používání přechodníků bez ladu a skladu je tak poďouvné... (předpokládám že básnička není o porodu)
jestli něco "poslouchajíc" tak jsi žena.
jinak nevím, co si mám myslet. Básni rozumím, ale řemeslně se mi motá. Možná je to únava, každopádně je tohleto celkem depresivní kus