derry: Díky za milá slova, potěšila...Jenže teď nevím, co si myslet! Pokud jsem plagiátor, nemáš mi za co děkovat, /ale já věřím, že nejsem, alespoň ne vědomě, i když jsem možná kdesi něco třeba v rozhlase zaslechl v takovém tom polospánku, za bezesných nocí, kdy jsem se dlouho převaloval v pelíšku řádně usnout nemoha... /. Jména jsou mi známa, ale nepřiřadím si k nim nějaká konkrétní dílka, i když teď mne napadá, že vlastně něco ano: Kamarádka, do které jsem byl kdysi zamilován a taky jsem jí složil pár básní, jsou na literu a možná i tady, měla asi právě od Hraběte na pozvánce část básně o Lásce a Večernici, krásné, ale jiné! Zkusím to dát dohromady i když po nějakých třiceti letech:
Láska je jako Večernice
plující černou oblohou,
náš život hoří jako svíce
a mrtví milovat nemohou!
Vím, že je to i dál, ale já si pamatuji jen ty veršíky ze svatebního oznámení! Žel, neviděl jsem ji už tak strašně dlouho, ač jsme z jednoho velkého města a já bych si to moc přál! Je-li mi to přáno, dočkám se, ale zatím se stále se míjíme...Ostatně máme každý svůj život!;o(
Já jí tenkrát napsal kromě přání i dopis a v něm i tyhle verše na rozloučenou:
Pohasla světla naděje,
vdala se ta, co měl jsem rád!
C'est la vie! Nic se neděje!
Dál budu žít! A milovat?
Snad někde Láska na mne čeká,
snad navždy musím se jí vzdát,
však než mne skryje země měkká,
dál musím s životem se prát!
*Vážně byla moc fajn, hrála ochotnicky divadlo a já se kvůli ní učil zpaměti dílka Jiřího Suchého i úryvky z Shakespearových komedií, abych byl IN...;o)))
Takže se doufám i tvrďák derry zasměje mé naivitě hodné Honzíka Ratkina...;o)

Ještě ne, pokud to není Mišík sám...Jen doufám, že jsem podvědomě něco neopsal. Na saspi mne jeden kritik pronásleduje za každý podobný úlet i když si podvědomě a nechtěně půjčím i část verše...Mne inspirovala báseň na literu od někoho, kdo je i tady! Jen na rozdíl ode mne nedává stejné věci na víc servrů. Já si takhle sichruji, že o nic nepřijdu, kdyby něco, a samozřejmě jsem rád za každou ulovenou dušičku, co si ke mně přijde pro potěšení či trochu inspirace...Jinak díky za milý koment! Jsem rád, že se Ti to líbí...;o)

Přiznám se, že tu píseň si nevybavuji, i když jsem ji už možná taky mohl slyšet. Nejsem odborníkem na pop muzic...Ale díky za informaci! A jsem rád, že jsem Ti osvěžil paměť... ;o)

Můj přelétavý motýlku,
navštiv zas moji postýlku,
čekám Tě v ní už řadu dní,
srdce mé o Tobě si sní,
přistaň sladce v mé náruči,
mé rty Tě líbat naučí,
tak prosím bez všech vytáček
nastav mi ten svůj sosáček!;o)

Díky Bohu? Neber jména božího nadarmo! Já, ješita starý, jsem spíše očekával něco jako díky Tobě!;o(

Trenérka: A já Tě někdy naplácal? Že o tom nevím! Myslím, že by mne v té chvíli podobné choutky přešly a já bych se věnoval činnosti zcela jiné! Zvláště kdyby ta prdelka byla taková, jak si ji člověk u takové sportovkyně představuje!;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
)))))))))))))))))))))

Nikytu:
Nespěchej příliš,
co když se mýlíš
a co když příště pak
Ti slova scházejí?
Slova písně Jitky Molavcové mají v sobě hlubokou moudrost...Spěchej pomalu...

Nikytu: Tu písničku znám, jen jsi ji trochu zkrátila!
Vypadl Ti třetí a čtvrtý verš v první sloce:
...ať je nikdy neobrací
k vrbě křivolaký!;o)

Trenérka:
Jsem rád, že jsem zabodoval i u Tebe! Vzhledem k Tvé jisté zálibě v reálnu to potěší...;o)))

Proč jen deja vous? To je jen otisk minulosti, pouhá vzpomínka...Minulost, ta v našem pojetí času už není a budoucnost, ta se ještě nezrodila! Co takhle kousek současnosti modelované Tvými představami do vysněné podoby?;o)))

A co Ty bys vlastně chtěla, trenérko? Já už si tady jenom tak sním, proto ty náznaky děje, který už si každý musí dotáhnout sám...

Díky, hvězdičko! Člověka potěší, že si i tady přečteš báseň, co už možná znáš z literu a stále na Tebe působí stejně!;o)))
Víš, někdy mne mrzí, že už nejsou ty nádherné vzkazíky, cos mi posílala, a co mne tak hřály u srdíčka! Ale na některé si dosud vzpomínám...;o)))

Je taková, jakou ji kdo chce vidět!;o)))

Díky!;o)

Díky za lichotky, ale ujišťuji Tě, že jsem skutečně jen člověk z masa a kostí!;o)))
Žádný bůžek ani démon...
Se Severkou jsme asi vážně nějak spřízněni a duševně spojeni, i když některým jejím moderním dílkům a metafórkém je obtížné porozumět! Psávala i jinak! Známe se z literu a přelouskli jsme spolu i nejedno téma vzdálené téhle poezii...Je to fajn holka, což platí též o mnoha dalších, i tady se vyskytujících! Vedle nesporných talentů mají i své kladné lidské stránky, kterých si cením neméně! Nebudu je všechny jmenovat, však ony to vědí velmi dobře! A vydávat příliš na odiv své přátele skrývá hrozbu, že je člověk ztratí! Je fakt, že z velké části jsou to ONY, ale i mezi muži mám dost dobrých přátel...

Pane Bože!!!Promiň, že jsem Tě hned nepoznal...;o)

Jsem obchodník s iluzemi,
poslední na této Zemi,
sny do veršů ukrývám,
neptej se, jak žiju sám...;o(((

Třeba také brzy kopnu
do té bedny pod sebou,
pokud tedy tolik zcvoknu,
že budu chtít před sebou
uprchnout do říše stínů,
bez tanečnic, harlekýnů,
bez všech klamných světa krás...
Prach jsem byl, prach budu zas...;o(((

Myslím si, že vše potřebné už máš! Ale kdybys chtěl něco ode mne, třeba metafórku, či ideu, je Tvoje! Do hrobu si to nevezmu...

Ono je někdy těžké to sloučit...;o(