mannaz: Není zač! Hledej a neztrácej naději, i když se čas zdá být proti Tobě!;o)

KlarKoss: Díky! Tahle byla jen a jen pro Tebe a Tvé potěšení, takové malé dítě momentální Inspirace, žádná vyčteninka z análů!
Když mi padá rým,
datluji a sním...;o)

mannaz:
Když dětství odejde zadními vrátky,
čas nazpět nevrátí, co jednou vzal.
Zbývá jen naposled pohlédnout zpátky,
dál jako dospělá jít žitím dál...;o)

mannaz: Když jsem četl první větu, vybavila se mi ona definice lásky: Láska je, když ztratíme sebe a v sobě nalezneme toho, koho milujeme! Takže hledej a možná najdeš! A třeba někdo jiný v sobě zase objeví Tebe a láska bude na světě!;o)))

Zamila:
Rozverná tak jako já,
když to na mne sedne,
měsíček to v noci zná
a slunko zas ve dne.
Ó jé!;o))))))))))

PrimaDen:
Tož asi budem, jak se říká,
potřebovati tlumočníka!
Koukám, že jeden se už hlásí -
z Jupiteru si k nám to hasí!
;o)

Zamila: Díky!
To jsem byl mlád a plný splínu,
měl v srdci něhu harlekýnů,
slovy snad trochu méně vlád,
ve verších Láskou zmíral rád...;o)

Zamila: Díky! To chceš říci, že jsem profesionální spleenman, spleener či dokonce spleenmaker? Jinak máš asi pravdu, umírá by bylo plynulejší v tomto písňovém textu, jenže já chtěl vypíchnout tu umírající naději.;o(

Zamila: Máš pravdu, asi ten verš změním na "nebezpečných vod průzkumník" nebo to "vniká" nahradím slovem "rychle"...Ony i ostatní verše jsou možná na hraně - verše měkce a tvrdě zakončené. Tady jsem dal přednost spíše údernému obsahu. Na saspi jsem za to od Ekyelky, co mi to publikovala /je tam redaktorský systéM§/ dokonce slízl virtuálního hubana...;o)

Zamila: Já píšu jen samé pěkné! Aspoň mi to kdysi psala Dívka v modrém, ještě jako malé poupě! Skoro mi připadá, že kopíruješ její komentíky! Ale když i po letech, v poněkud jiné době, se Ti to líbí, asi na tom něco bude. Nu, nedivím se, tehdy jsem byl asi v Tvém věku a Tys ještě nebyla Plzeňačka...;o)

Zamila: Díky! Je to už prehistorie - nějakých 8 let zpátky, možná i víc! Koukám, že jsi zase aktualizovala fotku v profilu! Opravdu efektní! ;o)

Tom: Díky, Tome. Tahle je ještě z dob, kdy jsem neměl účet ani na literu...;o)

Severka: Neříkej, že se mé básně učíš zpaměti, Lenko! I když je milé, že ji poznáváš...Bohužel tenhle komentík čtu až teď! Ostatně jako i spoustu dalších...;o(
Už přes čtyři roky bydlím jinde a a dostup na nett mám většinou jen z knihovny nebo občas u kluků jako teď. Sluníčko? Tak mi snad říkáš jen Ty!;o) I když mám i jiné hezké přezdívky...
Bylo by krásné vás všechny poznat osobně, zatím mám jen fotku z Počátek, kde jsi i Ty s manželem Lorraine, Janku znám z foteček odsud, Lídu a Lizzie taky. Na srazy zatím nejezdím, jsem rád, že nějak přežívám... ;o(
Ale ještě není všem dnům konec!;o)

KlarKoss:
No a teď bys měla ještě definovat, co to tedy báseň je!;o)
Třeba takhle:

Báseň, to není jen pár řádek
veršů a vyvanulý rým,
stín, který dopřeje Ti chládek,
když hoříš touhy bláznovstvím.

Báseň je výkřik vlastní duši,
co možná jinou hledá snad,
bloudí a jenom matně tuší,
kde spřízněnou má vyhledat...

Aliwien: Díky! Ten smutek přichází tak trochu s podzimem... ;o)

Aliwien: Díky! Ale příliš mi lichotíš...;o)

Aliwien: Díky! Koukám, že ses rozhodla prozkoumat mé přírůstky opravdu z gruntu! ;o)

Aliwien: Díky! Život se prostě neskládá jen ze samých krásných šťastných chvilek...;o(

Aliwien: Díky! Je to pocitovka, kde nakonec vítězí trojí moudrost /od pánaboha, od těch druhých a tak trochu i má vlastní...;o)/.;-D

Aliwien: Díky! I ta melodie už existuje!;o)