Amelie M.: Upřímnou soustrast, Am*! Jistě se tam shora dívá a má radost, že tu na ni zbyla aspoň hezká vzpomínka...:-)

Svatá pravda...

ŽblaBuňka: Což takhle bez kofeinu anebo soja kávu?:-)

vanovaso: No vidíš, mně to došlo až když šel odeslat komentík...:-)
Nemáš to totiž v žádné sbírce a to mne zmátlo...Aleje to hezký! .-D
Netušil jsem, že jsem tak moc čitelný, i když vlastně z těch, co veršovali v komentících už tu asi mnoho nezbylo...:-(

V zajetí deprese
duševní komprese
k zemi nás tlačí zas.

Kdo si to odnese,
zda člověk zvedne se,
to zajímá teď nás...

Posláno už ano, bohužel. A škola tam být musí, nejsme mejdlo! Z pravidel sonetu vybrali jen to hlavní, totiž 14 veršů a dělení na 2 sloky po 4 verších a buď 3x2 či 2x3 verše - dle nabídnutých typů s různými obměnami skladby veršů, i když jiní autoři zase měli jiná schémata slok nebo dříve v Anglii byly 2 sloky /8 a 6 veršů/...:-)

Asi jsem měla napsat . ...já toužil mít Tě tu...Začlenění školy byla z nouze ctnost po zjištění, že po úpravě chybí. I když stačí pro zveřejnění použít tři slova, jak to Shane vysvětluje v komentu Amelii kdesi jinde.

Ach ano, zbav mne téhle písně,
Xindl mi k srdci nepřirost,
z jeho škvárů mám v duši tísně,
nekompromisně říkám: Dost!

Krásné verše a skvělá idea!:-)

Tak pospěš, dokud živly lásce přejí,
nepropas šanci milovat se dnes,
nezhrdni mnou, když v ústrety ti spěji,
chci tvoje být, když venku řádí běs...

Myslím, že i v anonymní den poznám komentář JT. Rád bych upozornil, že koiška koiška tak jako jiní četla zadání na veršotepárně, kde je nastíněna jen stručně forma několika nejčastějších sonetů, ale nic víc. Není tam zmíněn počet slabik, ani užší vazba mezi nimi. Z tohoto pohledu kladně hodnotím, jak to pojala, výhrady bych měl asi jen k nestejnému počtu slabik hlavně ke konci. :-)))

korálek: Díky! Ten první byl paradoxně poslední! Napřed jsem s ním oblažil Orionku v komentu u jejího velmi vydařeného kousku a pak to ještě poslal...:-)

Olivka: Díky! Co mi zbývá, než přistoupit na jistý fatalismus?:-)

Kdysi jsme taky zkoušeli vyvolávat ducha zemřelé hraběnky Thunové na zámku Choltice, ale asi nás bylo moc a i když Soňa vyloučila ty, co to znevažovali, zřejmě mezi námi bylo mnoho těch, co vskrytu pochybovali...I když Soňa byla krásná, něžná a uhrančivá bytost se zelenýma očima a blond vlasy, nesmírně citlivá a krásně bezprostřední. A byla od nás! :-(
Nj, rakovina je svinstvo. Na saspi je prima holka, které sebrala oba rodiče, tátu dokonce viděla umírat doma, když jí bylo 10. A je to ta nejbáječnější osůbka, co znám! :-D
Protože i já s ní mám zkušenost, měl ji táta a ve škole nám někdy v páté třídě umřel spolužák. Byli jsme mu na pohřbu...:-)

Olivka:
Krásně se sní,
když se sní s ní...:-P
/A´t se to smí
nebo nesmí!/
:-P

Olivka: Hlavně lákavé a plné něžných příslibů!:-P

Marnerin: Děkuju! :-D

korálek: Děkuju! :-)

slnečnica: To jsem rád!:-)

To bych neřekl, Amelie M., i když jsem to asi moc zevšeobecnil. :-)
I když i já mám plné zuby všech těch přehnaných snah nám prostřednictvím svátků organizovat život a volný čas. Všeho moc škodí, v tom máš pravdu a únik do přírody je správným krokem. Já jen nesouhlasím s tím, že bychom si pro každý pohled do budoucnosti měli hned nasazovat černé brýle...:-P

Jiří Turner: No, mně jeden vzorek stačil, ještě jsem do něčeho koukal v knihovně, ale pokud mne to při nahlédnutím nezaujme, nevracím se. Ano, podíl se na tom jistě i styl překladatele. Takhle jsem taky kvůli někomu na zapřenou přelouskal To od Kinga, ale mne to nechytilo. Nemám rád zbytečné natahování děje s nijakým vyvrcholením...
Žáčka beru, to je má krevní skupina. A Tvá bajka se mi taky líbí!:-)