PrimaDen: Máš pravdu, asi to moc rozvádím...:-(

PrimaDen: Moc krásné? To už jsem od Tebe dlouho nečetl...:-)
Pokud myslíš ten vysvětlující komentík korálkovi, jen jsem ji chtěl povzbudit, aby to taky zkusila. :-)

korálek:
Děkuju Ti, korálku! Zase jsem si jen hrál na zadání v té nesoutěžní veršotepárně. Na chvilku jsem se zamyslil nad těmi slovy a faktem, že se mají střídat sedmi a jedenáctislabičné verše, i když forma jinak není nijak definovaná. Já volil klasiku: střídavý verš. Napsal jsem první verš, vzápětí ho změnil a pak už mi srdce samo diktovalo...:-)
Netušil jsem, že bys chtěla být uvnitř! Nu, třeba jednou napíšu i něco jen o jednom spřáteleném korálku...:-)))

korálek: Moc krásný ne! Opakuje se mi tam dvakrát dát!:-(
Mám nějaký filozofický den, např. u vanovaso, i u Nikitu. :-)

Nikytu: A než se pustíš do mileneckého či přímo manželského džuda, musíš zvládnout školu pádů...
Ovšem někdy je bažina života tak hluboká, že než narazíš na dno, často tě to bahno zadusí...
Ano, neproklínejme temnotu a zapalme raději byť malou svíčku! A pak si vezměme příklad ze světla a odražme se taky...:-)

Nikytu: Strach ze selhání v očích milované osoby je ten největší brzdič našeho rozvoje, ale naše touha po tom druhém nás zase nutí, abychom hodili za hlavu důstojnost a tropili i blázniviny...:-P

Nikytu: Jenže někdy člověk až příliš váhá, zda má či nemá škrtnout sirkou, vlastně fosforkou...(Sirky už se nedělají, jejich slabinou bylo časté samovznícení třením...):-)
Zrovna jsem to řešil u vanovaso...:-P

Máš pravdu! Život se někdy podobá nonstop přehlídce promarněných příležitostí. Člověk občas má velkou potřebu a touhu pohladit, políbit, sevřít pevně v náruči, zvednout a zatočit se se svým sladkým břemenem dokola...Jenže až moc řeší otázku, co bude dál a nechá si proklouznout mezi prsty kouzlo okamžiku i šanci na něco krásného...o_O

Jen jestli si to jen nenamlouváš!
Nu, přeji ti správného potapěče...:-P

Ano, mohu se cítit tam uvnitř raněn a s tím pocitem sotva něco udělám, ale mohu se také svobodně rozhodnout, jak tu bolest budu vnímat, jak se k ní postavím a zda jí dovolím, aby ovlivnila celý zbytek mého života, nebo ji z něj jaksi vytěsním...:-)

Pij víno života plnými doušky,
ni kapka ať nazmar nepřijde snad,
neboj se vichřice, neboj se bouřky,
a zaplaš myšlenku: "Nemilovat"...
:-)

Čím to, že někdy tak snadno vykouzlíme úsměv na cizí líci a zažíháme slunce v cizí duši, zatímco v té naší vládne smutek a věčná temnota? :-[

Proč ten příběh dračí
skrývá vinu račí?
Zdání klamné bývá,
smutek navrch mívá...
:-[

Člověk častokrát tam uvnitř dobře ví, co by chtěl a snad i směl udělat, ale z nejrůznějších důvodů si netroufá a promešká vhodný okamžik, a když mu to dojde, vhodná chvíle již pominula...:-(
Pravý muž prý se pozná podle toho, že ví, kdy jednat a kdy naopak nejednat! Jenže kdo z nás je ten pravý, kdo si tak věří, že se dokáže rozhodnout správně, že uchopí ten správný okamžik a jedná? Proč strach, že se mýlíme a podléháme jen klamnému zdání, že realita je jen zdánlivá a odráží pouze naše vnitřní přání, způsobuje, že příliš dlouho zkoumáme různé cesty vedoucí k cíly, ač ten je na dosah?
K čemu to věčné dilema volby? Vždyť již Franz Kafka řekl:
"Je cíl, ale nikoli cesta. To, co nazýváme cestou, je váhání...:-[

Mnohokrát bolest vzbudíme,
když opak chceme dát,
a nevědomky bolíme,
ač lásku chceme dát.

Mnohokrát se to vymkne nám,
když člověk má moc rád,
nevhodná slova zvolíme,
jež nelze zpět již brát...
:-(

Oheň, co vzplane pod hladinou,
která se tichá zdá,
snad potapěč miluje jinou
a tobě vale dá?
:-)

Proč tak smutně?

xaire: Děkuji pěkně! Jsem potěšen, že mou stránku navštívila nová tvář! Pokud se Ti to líbilo, nakoukni i na další dílka, v hlavních i v denníčku. :-)

kalinka: Díky! Ale nemyslím si, že bych byl tak neodolatelný...
Ostatně, nejsem žádný Cassanova, jakkoli by si to někdo z mých reakcí mohl mylně vydedukovat. Prostě mne jen zastihly v žertovné náladě...Co taky zbývá, než brát život s úsměvem? :-)

vanovaso: Jsem rád, že se Ti mé verše líbily a děkujiTi za milé přání! I já Ti přeji totéž! Myslím, že ten, kdo si Tě najde, nebude zklamán...:-)