Pěkné! Připomíná mi to moje nálady v času zimy, kdy jsem obklopena 4 stěnami, přemýšlím a čas jakoby se zastavil..

Bůh mi právě kvůli tomuto přišel vždy spíše jako směšná postavička, než Osvoboditel...Avšak to, že někdo ještě dnes dokáže věřit, naprosto obdivuji, já toho nejsem schopna.

Moc pĕkná. Ani nevím proč, připomnĕlo mi to Máj :)

Moc pěkné! "Navečer vyčerpán ke spánku ulehám,
upírajíc oči ke stropu, propadnu úvahám." Výstižné. S nespavostí mám taky velký problém, tak snad se zítra ráno "probudím".

Smrt, jež je každodenní záležitostí, je všude kolem nás, ale kdo by na ni pořád myslel? Ale u čtení Tvé básně jsem se na tuto část života dívala skrz oči někoho, kdo je smrti služebníkem, jak ji vnímá a i přes její neustálé opakování ho fascinuje a zároveň děsí. Moc se mi to líbilo.