Pěkné! Připomíná mi to moje nálady v času zimy, kdy jsem obklopena 4 stěnami, přemýšlím a čas jakoby se zastavil..

Bůh mi právě kvůli tomuto přišel vždy spíše jako směšná postavička, než Osvoboditel...Avšak to, že někdo ještě dnes dokáže věřit, naprosto obdivuji, já toho nejsem schopna.

Moc pĕkná. Ani nevím proč, připomnĕlo mi to Máj :)

Moc pěkné! "Navečer vyčerpán ke spánku ulehám,
upírajíc oči ke stropu, propadnu úvahám." Výstižné. S nespavostí mám taky velký problém, tak snad se zítra ráno "probudím".

Smrt, jež je každodenní záležitostí, je všude kolem nás, ale kdo by na ni pořád myslel? Ale u čtení Tvé básně jsem se na tuto část života dívala skrz oči někoho, kdo je smrti služebníkem, jak ji vnímá a i přes její neustálé opakování ho fascinuje a zároveň děsí. Moc se mi to líbilo.

Děkuji za Vaše názory. Slibuji, že se pokusím v tomto roce hledat inspiraci mimo smutek a marnotratnost, ale nějak se v těchto pojmech pohybuji nejvíce. Zajímají mě ale i výtky, ráda bych slyšela od lidí, co se také snaží psát nebo píší, nějaké názory, jak se vylepšovat nejenom tím, stále psát a rozvíjet se. Poezii čtu a mám ji ráda, stále si však myslím, že mým výplodům chybí něco podstatného.