Ginnare: No zajímavá otázka do diskuze a zůstala bez povšimnutí. Je odcizení zrada? Možná jsme odcizením zradili sami sebe. Své ideály, touhy, sny, představy. Možná je odcizení zklamání.

Básnička je moc hezky k zamyšlení. pár slov a stačí. Dá se vysvětlit mnoha způsoby. Pravda že občas sami zíráme kdo vlastně jsme :-) No i ten kdo žije vedle nás se stane cizincem. Opravdu na diskuzi.

Jsou v ní moc hezký místa. Např. zmatený myšlenky a dospělácký plenky...hříšnost co všichni maj...a ve finále vnitřní tělo které je vidno když z krve víno. To se mi fakt líbí. Víš hledej a svoji cestu najdeš a piš, protože tohle je fajn. Vnímám z ní to tápání a plahočení, hledání se v tom dnešním světě plném přetvářky a zvláštních hodnot. Ale kdo hledá najde :-)

Připomněla mi moji báseň Opuštěný dům. Ano mám ráda takovou atmosféru a také ji vnímávám.

No mohlo by to být opravdu děsivé, tak vlastně nevím, to k otázce v závěru. Jinak se mi líbí jak to k ní spěje, barvitě a obrazotvorně.

tvé texty jsou strohý na slova ale bohatý na obsah, nemyslím že je to vrchol tvorby, ale je to fakt dobrý

Dobrý, ty jo :-)

nápaditý a vtipný

Fakt ses toho překlepu hezky chytila :-) pobavilo

Také mně si kápla do noty. Jak nemám ráda tyhle hovory a že jich kolem sebe slyším. Nejvíc mě dostává věta:" To víš v našem věku co už můžeš od života čekat." Nevím v jakém věku. Asi v jejich věku nebo spíš v jejich hlavě. Já ve svém věku užívám každý den každou vteřinu. A měla jsem to tak co si pamatuji. A taky můj den začínal tmou a končil tmou. Ale víš komu není rady...Proto tě ráda čtu. Už jsem ti to myslím psala. Pro tvou vášeň k žití. Dík

Až mi zamrazilo, doopravdy. Jen ten smysl svému životu dáváme my sami, ne.

Všem moc děkuji za čtení a za komentáře, mám ráda své čtenáře

Ginnare: Stopangin sedí :-) Jela jsem někam a najednou fronta aut, houkačky, policajti, hasiči. Prý nehoda...motorkář...Když jsem se vracela nikdo by nepoznal nic, po tom že tam vyhasl mladý život ani známka. Nějak mě to dostalo. K tomu cos napsala v prvním odstavci se snad ani při své skromnosti nemohu vyjádřit, nechápu to :-) a k tomu cos napsala uprostřed zdůrazňuji že i díky Pavlovi umím přijmout kritiku a beru ji, pa a ď

Dík za vysvětlení. No, to co se děje v zákulisí nevím, takže se k tomu nevyjádřím.

Nebudeš se zlobit když tentokrát nakreslím jen smajlíka? Ale nespokojeného. :-( Já také vnímám chyby toho o kom je řeč, ale patří mezi nás jako sem patřila Zamila. Všichni křičí po kritice. Všichni volají po nepoplácávání si po ramenou a když je tu někdo kdo ač subjektivně kritizuje tak ho vyčleňujete. Já vím budeš argumentovat tím že nejde o to že kritizovali a jak, ale o jejich vnímání sama sebe. O to jak reagovali na jim kritizovaná díla nebo na jejich celkový projev. Ale k tomu zdůrazňuji ze Zamila na sobě hodně zapracovala a ten o kom je teď řeč přišel a nevsimla jsem si že by se do někoho navážel. Prostě píše, komentuje a vlastně třeba to ani není on. Třeba je to někdo kdo vyspěl...pochopil, snaží se. No nic. Ale prostě obdivuju že dovedeš takhle zareagovat, možná bravurně ale mně je to cizí. Vždyť mě znáte :-)

Báječně, naprosto ti to schvaluji, hlavně to buď ty, svá. Je to pravda odvěká 'boty' dělaj člověka... povedená poezie s myšlenkou

Vyber si na maximum... dojem z tvé básně je taky maximální, je tak plná všeho že tady nad ní po snídani rozjímám a nemůžu se nabažit. Tvoje básně jsou tak plný života, života bez přetvářky, tryska z nich navíc nadhled a jsou plný originálních myšlenek, obratů. O takové basni bych nejradsi nenapsala nic protoze vsechno mi prijde fádní, všechno co napíšu. Tvé básně jsou plné člověka

Jsou takové dny, bohužel, krásně melancholická

Co napsat. Souhlasím s tou básničkou, i vínko bych si při vzpomínání dala ale trochu nechápu souvislost s tím že ve víně je pravda, no snažím se :-)

ten nápad mě nadchl

Hanulka: já tobě díky :-)