se, se...tam má být dvakrát?

krása...tato se povedla.

Hm...my se svobodní rodíme, a hledáme ji právě proto, že ji v průběhu života ztrácíme a vlastně nevíme, že ji máme.... takže hledáme.... a ona je kolikrát na dosah .svoboda? No, nic nechtít.... to je svoboda. Pak ale máme pocit, že nežijeme, ale opak je pravdou...

hm...krásné obraty v básni, musela bych ji celou okopírovat, myslím.... moc pěkné.

hřbitovní zeď, křivdičky, nostalgie lásek = silné téma...
k tomu máš přidané to -co jasně říkáš...a i básnické obraty co jasně neříkáš....

každý si z této básně vezme své, líbí.

mě zase zaujalo toto:
Rukou krvavou ze srdce rvu si své tíže,
spolu sním odchází i co jsem miloval,

říká se, že člověk aby se posunul v duchovní oblasti zase kousek dál musí přijít o vše, co ve svém životě nejvíce miloval...

Homér: :) jsi trouba, jsi nádherný, i když nepochopený, jen se sám sobě i druhým snažíš ošklivit, ale já tě prokoukla, mě neobalamutíš.
Nejsi blbý, máš krásnou duši a tvým komentářem pode mnou jsi se jasně prokecl...máš to bílé na černém. ( nebo černé na bílém?)

opět moudré...
krásné a k zamyšlení.

Já tě prostě miluju :))))))

absurdita, absurdita, absurdita....

chjo, no jo, no, všimla jsem si, že často přemýšlíš nad tímto tématem, jsi mužem a je potřeba si i toto ujasnit....umírat v boji? Pro co, pro koho, pro jaké ideje? Mé ideje, nebo cizí?

Pěkné.

v okamžiku přehlcení hromadou myšlenek a podnětů mozek vypíná, aby se " nepřehřál "....:))))

tak vnímám tuto báseň já.
Mít tisíce otázek je projev sebezničujícího rozumování, přebytkem myšlení si škodíme. Nemyslet, dýchat.

:)

já to nevnímám tak, jako Midem : nekroutit se, být přímý. Vnímám báseň jako : být sám sebou, nezajímat se o druhý ve smyslu : co a jak dělají a jestli lépe, nebo hůře, než já...

jít si svou cestou a nezdržovat se ani úvahami typu : co bylo anebo, co bude zítra..., sakrýš, horoskopy a pod. nemám ráda.

Nehledat budoucnost, z minulosti se jen poučit...toť vše.

pěkné.

souhlasím s Ídží.
ještě je dobré toto : " jsme stíny, svlečené na duše"

ŽblaBuňka: vanovaso: oslov radek: Děkuji ...

já se na to dívám tak...že máme být všichni hlavně sami sebou..., že ...že, si máme život uspořádat podle svého, byť možná trošku svéhlavě a jináč, než je zvykem, ale tak, abychom se alespoň trošku cítili šťastní...a nemusí to být zrovna podle představ většiny....
taknějak si razit svou cestu a nenechat si podstrkávat mínění a postoje jiných

paráda, líbí.

jayjay: dobrý....

:))
milé..
ano a přímočaré, bez vytáček.

oči, co hladí a jsou plné něhy,...a najednou nemilují...hrozné, a přitom se to tak často stává...a člověk si klade otázku, proč? Proč mne přestaly milovat? A proč když mne nemilují jako milenku, tak proč mě alespoň nemilují jako člověka...

taky mi z toho jde mráz po zádech :)
moc pěkné, působivé.

a kde máme k tomu nějakou koláž, jako třešinku na dortu?
Protože dort je moc dobrý, tento mi chutná...

sebereflexe, sebepoznávání a poznávání světa skrze koně, hm...nádherná to věc a smysluplná...
závidím ti, ale není nic lehčího, než začít taky chodit ke koním, pravdou je, že mě stačí 3 koťata, andulka a křeček, které mé děti o prázdninách všude možně splašily a vyprosily si je... a když k tomu připočtu ještě ty děti( a manžela) tak skrze ně poznávám svět též, byť o hodně bláznivěji :)

máš to pěkné, jako vždy, pochvala.

hm..., pěkný... ano, pak má život smysl.