a já tvrdím, že by otcové měli u porodu bývat. Ne každý je oporou... ale alespoň vidí, co si ženský vytrpí. Není to fakt sranda, ale pak už ty mimča, to je parádička...jo, mateřství je to, co nám vy muži můžete , ale i nemusíte závidět. U nás byl druhý porod zadečkem, takže horší, než první... ale co, už to mám za sebou nějakých sedm a půl let, takže už je to v poho :)

Začátek tvrdě feministický, takový jaký by nás muži chtěli možná mít - soběstačný, rozhodný ... prostředek s erotickým nábojem ...to už jsme zasejc jenom slabé ženy....a konec? Když už teda nejsme nic jiného, než ty " ženy" ...tak si alespoň můžeme s muži hrát? :)))))


pěkné to máš.

Sucháč: Je to strašně drsný, aj pro mne...dokonce mi tato báseň ani nepomohla z vypsání...možná už jdu za hranice toho, co jsem schopna nějak zpracovat...

děkuji.

přátelé, děkuji všem :)

holka a to ještě nemáš děti, až je budeš mít, pak teprve pochopíš, co je to nenávidět se za chyby druhého :)

tak ta je...

pěkné postřehy...

taková smutná dospělácká...a to už bude takhle celý život - pochybnosti - o druhých, o sobě.... o smyslu všeho kolem nás!

moc pěkné to máš :)

fíha...začátek úžasný , na konci se trošku ztrácím...ale i tak, fakt parádní, neotřelý kousek

hm.., když se usmívám - je nutné mít na paměti, že se mohu stejně tak rychle mračit a když se mračím ...vím, že se stejně tak rychle můžu začít smát...záleží asik opravdu jen na nás, kterou cestu si vybereme.

nemáš asi načteno moc básní, vypadá to, že jsi začátečník, někdo se vypracuje časem, někdo je věčný začátečník = hm...co je vlastně lepší? Být profikem, nebo věčným začátečníkem, bez vyhraněného stylu a takovým jakoby nepopsaným svobodomyslným listem?
Jsem jednoznačně pro to druhé! Zatím :))

???
moc to nechápu...

bombastické...teorie relativity je přitom o něčem úplně jiném, jako i naše činy od toho, co vlastně doopravdy chceme...to je hnusný život dospěláků....no jo no, nevymyslela bych to lépe... fakt paráda.

Když dostanu povel ublížit, bolestně zabíjím. = hm...toto mi nejde do hlavy...svědomí na povel? Ubližovat na povel?

jinak bych hádala taky svědomí...nic jiného mě ani nenapadá :)

mňamka

Moje děti? Nevím, jaké naděje do nich vkládám, jen to, aby se tu na světě trošku vyznaly a byly alespoň trošku šťastní ( a trošku slušní) ...ale plně chápu tvé rozjímání, bylo smysluplné :)

Ať jsme dobří, nebo špatní - všechny nás čeká stejná odplata = smrt ...zdá se tedy, že je lepší být spíše lumpem...

pěkné to máš :)

korálek: Děkuji.

Do rukou kopí, pod stehna koně,
na ústa báseň - bratři moji!

boj? Možná se zimou..., odhazovat sníh...a tak :))

ublížit nám mohou všichni, i cizí, ale od nich to tolik nebolí...:) - je to ale vše jen náš subjekt. pocit, oni ubližují mě a já jim, jak oni neví, že ublížili, tak já často taky nevím, že se jich něco dotklo...je to složité. Pěkné zamyšlení.

úplně jsem si vzpomněla na píseň, co nám zpívala Lucie z Hory v Kutné Hoře před Vánoci...- o ďáblovi
" Já do Váš vidím
je tak snadné Vás dostat
až se za Vás stydím...."

krásné