hm...jak nám náš vlastní mozek a naše tělo a touhy lžou....to je vlastně pravda, skutečnost a co ne....

pěkné.

bájný fénix...

myslím, že se mi to taky moc líbí :)

hm..., připomnělo mi to opravdu ženskou povahu, to dvojče...jsem já, ale mám dvojče ( každá žena) proto jsme my ženy tak komplikované :)))

pěkné, zajímavé.

vyzpíval píseň života a zůstal slepý...
promarnil...
tělo bez radosti? Bez duše?

krása.

Homér: Proč nevzpomínáš? Mě by to zajímalo, napiš nám nějaké safarinoviny - z tvých cest....já je budu číst :)

Yana: Vlastně na tvůj komentář napsat jen " děkuji" je málo, ale co k tomu napsat víc, než, že z celého srdce děkuji a tvá vřelost mne zahřála, děkuji, děkuji, děkuji :) jsem ráda za přátele, co tu mám... a těším se, že mnohé znovu uvidím...

nějak mě dnes rozesmála ...možná tím blpem, nebo blbem :)

zrovna včera jsem napsala báseň o tom, jak nás náš mozek - i naše tělo šálí...ale nakonec jsem se ji neodhodlala sem bát a už nedám, je někde vyhozená, myslím, že tvá báseň je stejně lepší...:)

jo, chápu, že se dá boj i vzdát... a čekat, až přijde konec, pěkná báseň :)

hm...dává mi smysl, což u tebe nebývá tak často, myslím, že se mi líbí....je zřejmě o tvých cestách světem nesvětem....

já nevím, na mne působí rozporuplně..., ale bude to tím, že já si pod svatým oltářem představuji úplně něco jiného :))

:) pěkné

Yana: Děkuji, ano, je to tam : touha po životě a zbytečné umírání, jak zvířat, tak lidí a i umírání duší za živa...

ano, vyznání...pěkné

oslov radek: Meluzina: Děkuji, je trošku smutnější, ale vykompenzovala mi náladu :)

??? - tři otazníky, proč ...proč tu není více čtenářů a mnoho komentářů?
Vždyť má tato báseň vše, hlavně víru, lásku ...a i naději.

:)
moc pěkná :)

smekám, toto je báseň - paní básnířky, mám pocit, že už jsi hotová (není co vylepšovat) a už můžeš reprezentovat klidně i naši vlast kdekoliv na světě...

hm...má to šmrnc :)
originalitu

oslov radek: Orionka: marek_a_marek: MaPi: kmotrov: Jejda, děkuji za tolik krásných komentářů :)