Nějak těžko hledám slova. Je skvělá!

Je to skvělý! Jen to provedení s miliónem druhů písma, závorkama, hvězdičkama a tečkama je na mě trochu schizofrenický a zbytečně mi brání si to užít po svém. Nemyslím, že by to ta báseň potřebovala, je dost dobrá a zajímavá sama o sobě. Ale proti gustu žádnej dišputát :-) Konec - nevím, jestli to je záměr, ale tváří se to, jako by se to najednou chtělo rýmovat. To mi tam nesedí. Nikde jinde to není. Navíc bych pak u toho čekal rytmus. Vykašlal bych se třeba na ty "vrásky", nebo tak něco. Ale i když to vypadá, že ti to jen kritizuju, není to pravda. Moc se mi líbí. Fakt. Díky, že jsem mohl číst :-)

Krásnej, řekl bych písňovej, text. Jsem moc rád, že jsem si mohl od tebe po čase zase něco přečíst. A s tím cvikem opatrně. Moc cviku zavání neupřímností a rutinou a té příliš nevěřím :-) Díky, že jsem mohl číst.

Je to naprosto skvělý. Takhle si docela často připadám, ale nikdy by mě nenapadlo to tak bezvadně a originálně zpracovat. A pozor, někdy jich bejvá i výrazně víc. Mám s nima z minulosti dost barvitý zkušenosti :-) Povedlo se ti to :-)

"přicházím rozlomit svět" to je hrozně hezký. Celá se mi moc líbí :-)

Lasak: No, trochu jsem se přeobrazoval u té předchozí :-) Tohle mělo znít co nejpřirozeněji. Nevyumělkovaně. Soudě podle tvého komentáře, to asi víceméně klaplo. Děkuju za tvůj zajímavej názor a pohled na věc, popřemýšlím o něm :-)

Mlčeti Zlato: To já děkuju :-)

Yana: To je dobrá myšlenka. Napadá mě, že právě není potřeba pořád řešit, jak co dopadne. Většina věcí se nějak vyřeší sama. Často docela překvapivě, často docela brzo a většinou úplně jinak, než si ve svých obavách představujeme. Vlastně na to docela spoléhám :-)

Leslie: Já děkuju. Moc mě to těší :-)

oslov radek: To jsem moc rád. Díky :-)

jo_: To mě hrozně moc těší. Díky! :-)

lidus: Moc díky :-)

Yana: S tím zvukem mě to mrzí, nikde jsem neobjevil problém. Každopádně jsem moc rád, že tě ta slova zaujala i sama o sobě :-)

nic moc: marinka: Moc mě těší, že se vám líbila. Díky :-)

Megynka: vanovaso: No, ona smutná snad ani být nemá. Tragická už, doufám, vůbec ne. Je to taková mapa života. Takovej ten normální vývoj - jako, že když jsou spolu lidi čerstvě, nic jim na tom druhém nevadí. Po nějaký době pak člověku vadí naopak kdeco. No - a tohle je o tý třetí fázi, (pokud se k ní člověk vůbec dostane), kdy zjistí, že toho druhýho nemá smysl předělávat, že ty jeho různý mušky jsou vlastně docela milý a že stojí za to s ním bejt :-)

taron: Birtiri: kekebreke: Nebyl jsem si touhle písničkou vůbec jistej. O to víc mě těší, že se vám líbila. Díky :-)

Parádní! Jasně, pár slovy formulovanej pocit. Takovéhle básně jsou pro mě stokrát cennější a záživnější než jakékoli litanie, kde se autor půlku básně snaží něco úplně zbytečně dovysvětlit. Moc se mi líbí! A navíc mi přesně teď sedla do chvíle :-)

Hanulka: To já děkuju :-)

Kamarád říká: "Jdem na jedno, slovy pět" A, pravda, je tisíckrát lepší a přínosnější zajít na "jedno" s lidmi z masa a kostí, než čučet do monitoru a komunikovat s fantómy :-)
Pokud má hospoda historii, genia loci a pár nesmrtelných štamgastů navrch, je to paráda :-)

Severak: To by bylo skvělý :-)