taron: :-)))

Moc děkuju za tvůj postřeh. Máš úplnou pravdu, já to taky cítím. To "něco odjinud" se snad časem povede :-) Ale musí to přijít samo. To už je takovej můj problém. Nerad bych totiž žil s pocitem, že se někomu pokouším zavděčit nebo trefit do noty. Sám na sobě dost dobře poznám, kdy to je a kdy není upřímné. Zavírá mi to ke spoustě věcí dveře, ale zase můžu vždycky věřit sám sobě :-) Těžko s tím co nadělám...

Ta je úžasná! S takovým jemným nádechem lidové poezie. Moc se mi líbí :-)

Tak to se moc omlouvám, znám pouze třezalku tečkovanou. Má to stejné léčivé účinky? Jestli ano, zajímalo by mě to :-)

Je to myšleno určitě upřímně a dalo ti to nepochybně dost práce a asi i trápení, ale bohužel v tom nevidím kouska poezie. A kvůli té já sem chodím. Promiň, až příliš mi to připomíná prvoplánové a jednoduchoučké texty takových těch regionálních kapel z přelomu 80. - 90. let. Neber to, prosím, jako urážku...

Tak to buď v klidu. Předem jistou smrt máme všichni...
Jo - a co je to to "pohoření"?

Moc příjemná básnička, taková usměvavá :-)
/jenom ta třezalková větev... třezalka má přece do keře celkem dost daleko :-)/

Ta je opravdu moc hezká. Marně hledám ta pravá slova. ...tak snad "opravdová" :-)

kmotrov: Moc děkuju za komentář. Vnímám to naprosto stejně. To "něco" bych nejspíš nazval svobodou a volností, která v tom byla a o kterou se postupně sami dobrovolně připravujeme. Škoda, že ti, co tomu nepodlehnou jsou považováni za podivíny. Mělo by to být spíš obráceně :-)

Devilsi, díky :-)

Yasmin: loner: moonell: Devils_PIMP: Jejda, díky vám všem! Moc :-)

Já tam ten obsah vidím. A ta myšlenka je výborná. I přes to, že tyhle tragické citové výlevy až tak úplně nemusím. Konec je, pravda, dosti rychlej, ale v něm spočívá síla básně. Moc bych toho tam nepřidával. Podle mě by tomu prospěla spíš drobná grafická úprava. Třeba oddělit poslední dva řádky od předešlého mezerou. Čtenář by tak měl víc prostoru...

Devils_PIMP: Vladimír P: Normálně bych toto dílko asi nekomentoval a nejspíš ani nedočetl. Když jde báseň mimo mě, obvykle se mi nechce dotknout se autora, který to zcela jistě myslí vážně a upřímně. To totiž čiší i z tohoto dílka.
Ale přijde mi trochu nefér stírat a ovlivňovat druhé zmínkami o naprosto odlišných názorech nějakých anonymních kapacit. Jak potom chceš (nebo chcete?) získat opravdový a nezkreslený obrázek o svojí tvorbě?
Co se díla týče - já taky od poezie očekávám něco víc, je mi líto...

Výborná perlička :-) Moc se mi líbí.

Danula: Vážně? To mě opravdu strašně potěšilo :-)))

Až příliš těm pocitům rozumím. Je to skvěle napsáno. Vzpomínám, jak jsem si kdysi poznamenal tohle:
"Ubitý pohodou rodinného krbu
chodím už jen pokládat kytky na hrob
nebožky mojí fantazie"

A přece se to vrátilo.

Nemá smysl se tím užírat, nemá smysl tlačit na pilu a znásilňovat slova i sama sebe - i když to vlastně víš, nebo to aspoň z tvé básně jasně čtu. Myslím, že prostě stačí s čistou hlavou nějakou chvíli počkat. Někdy to může trvat měsíce, mně to trvalo roky. Ale nelituju. Díky tomu jsem zjistil, jak strašně jsou slova plachá a že prostě nemá smysl zbytečně je plašit ještě víc. A když jsem si tohle uvědomil a smířil se s tím, ta slova přišla. Čas od času se zase někam ztratí, ale teď už vím, že je to tak dobře a že se zas vrátí :-)

VKate: :-)))

VKate: Co na to říct? Díky moc :-)

taron: slnečnica: VKate: moc děkuju, těší mě, že se líbily :-)

ŽblaBuňka: Jiří Turner: Díky moc za zastavení :-)