Akaia: Já vím právě :D Proto jsem se snažila poukázat na to, že při pohledu z vnějšku to tak úplně jasný není. :D :)

Akaia: Víš co je vtipný? Když jsem si přečetla to spojení "hledání svého srdce", zacvaklo něco na správný místo a zbytek tvojí odpovědi už bych nemusela číst (ne že by to nebylo zajímavý počtení)... dokonce jsem nutně ani nemusela číst tu básničku znova, protože mi to prostě seplo. Bylo ale zajímavý přečíst si jí novýma očima... Já si myslím, že problém je v tom, že necháváš čtenáři moc málo vodítek... jasně, může být chyba i na mém přijímači, ale mám pocit, jako by šlo o to, že tobě je to natolik jasný, o čem píšeš, že už se neumíš vcítit do čtenáře, pro kterého je to úplně neznámý svět. Kdybys to celý třeba pojmenovala "hledání svého srdce", myslím, že by to byla dobrá nápověda, a zároveň by to pořád nebylo úplně průhledný, máš tam symbolismu a svého vnitřního světa až dost i tak. ;-) A nebo to naznačit nějakým způsobem do textu, někam tam zašifrovat nápovědu... Ale myslím, že zrovna v tomhle případě by to fakt klidně mohlo být v názvu... pořád tam zůstává čtenáři spousta místa pro tápání a objevování... Prostě není snadný najít tu míru, aby význam nebyl přímo obnažen (pokud nechceš), ale nebyl schovaný až tak moc, že ho třeba kromě autora nikdo jiný najít nemůže... Po propojení článku, koho že to vlastně hledáš, mi to přijde fakt super;-)

DDD: Díky, že ses stavil, tvůj komentář mě těší... I když mám pocit, že ten konec samotný by asi stačil :D

Devils_PIMP: Amelie M.: Akaia: Díky za komentáře a že jste se stavili :-) V poslední době se k jednoduchosti nějak uchyluju čím dál tím víc...

Je v ní zvláštní tíha, a přece je lehká. Líbí se mi.

Mně se líbí, jak pracuješ se slovy, máš takové neotřelé vyjadřování a vždycky mě překvapíš, že tam najdu úplně jiné výrazy, než bych čekala... ale přijde mi hodně těžké u tebe rozšifrovat obsah, co tím chce básník říct, jaký pocit chce přenést? V téhle básni se třeba úplně ztrácím, a to by to zrovna pro mě nemělo být tak těžké, když tě tak dobře znám. Ale i tak tápu. Nějaký pocit se sice přenese, ale hodně neurčitě, tak zastřeně...

Ta je ale opravdu moc hezká, tu si zakládám. Líbí se mi formou i obsahem. Povedlo se ti do ní vložit něco, co má velkou sílu, alespoň mi to tak připadá...

kmotrov: Díky moc za reakci, abych řekla pravdu, musím s tebou souhlasit. Moje první reakce byla, že je to naprosto strašný, když to vylezlo na papír. :D Prostě jsem teď ze psaní vypadla, ale včera nějak přišla inspirace a nutkání, tak jsem si řekla, že sice nebudu tlačit na pilu, ale že to zkusím... s tím, že holt kašlu na svou (sebe)kritičnost a nebudu mlátit hlavou o zeď, když to nepůjde... byla jsem zvědavá na reakce, protože mi trochu dělalo problém to objektivně posoudit. Ráno jsem se vzbudila s novou inspirací, jak to pozměnit... nevím, jestli je to lepší, ale rozhodně s tím víc souzním. Takže díky za kritiku, protože tu teď rozhodně potřebuju.

... přesně tak. Ty! Ne představy jiných ;-)

To je fakt dost dobrý!

Pro mě dokonalá!

Děkuji všem za souznění a milé komentáře... s nahrávkou si to promyslím ;-)

Dost dobrý!

Tahle je teda úžasná! Líbí se mi z tvých snad nejvíc. Ta atmosféra... ach :-)

Zamila: Cože? :-D Každopádně už byla v minulém sborníku....

Souzním, milé :-)

Ano, ty jsi (a nejspíš i budeš) prostě ty... neřekla bych ale "Koneckonců, proč taky ne?" ale spíš "Ono by to snad mělo být jinak?" :-) ... Já si na tobě právě vážím toho, že dokážeš být věrný sám sobě... a tak, no... vždyť víš:-) Báseň je krásná. Tvoje :-)

Děsně milá... :-)

Báseň opravdu křehká, jako ty fialky na usmířenou... je krásná, byť něčím trošku smutná, tak zvláštně, zároveň něžná a smířená. Líbí se mi. Je v ní zachycen takový ten moment štěstí, tady a teď.

Ta je vážně moc hezká. Zní ještě i po dočtení...